[ 1.4.2003, Renata Škrobálková Rovné příležitosti > Politika ]

Na první pracovní schůzce, která proběhla v prostorách Gender Studies o.p.s. 11. 3. 2003, byl projednáván návrh dokumentu, ve kterém chtějí společensky aktivní ženy vyjádřit svůj postoj k řešení celosvětové krize války v Iráku. „Jedná se o otevřený dokument, ve kterém vyjadřujeme své zděšení nad tím, co se děje v oblasti mezinárodního práva,“ řekla jedna z hlavních iniciátorek dokumentu Miluš Kotišová z Hlídací feny.

Kotišová je přesvědčena o tom, že Česká republika vmanévrovala sama sebe do hry, v níž pravidla určují jiní. „Česká republika může s akcí v Iráku vyjádřit svůj nesouhlas a já jsem přesvědčena o tom, že skutečně nesouhlasí, ale kvůli komplexu méněcennosti to nedokáže říct,“ zdůvodňuje pozadí vzniku dokumentu Kotišová.

Nepotřebujeme čtyři armády

Pracovní návrh Stínového programu bezpečnosti a obrany se v současné době skládá z šesti tematických oblastí – OSN; NATO; odzbrojení a demilitarizace společnosti; rozvojové země; neziskové organizace a nevládní organizace; jazykové předpoklady mezinárodního dialogu. Každá oblast obsahuje návrhy, jak citlivě přistupovat k řešení bezpečnosti a obrany státu i světa, Kotišová za zvlášť důležitou považuje část týkající se OSN. Dokument vyzývá k demokratizaci OSN s důrazem na zrušení elitního postavení Rady bezpečnosti, jejíž členové mají podle autorek Stínového programu nedemokratické výsady a právo veta. To je příčinou toho, proč se OSN vzdaluje od podpory členských států.

Návrh dále upozorňuje, že mezinárodní právo nesmí stát samostatně, mimo právo národní, ale musí být nad ním, přinejmenším jako opravný mechanismus. Autorky Stínového programu dále prosazují, aby armáda ve správě OSN byla jedinou represivní silou na světě. „Měli bychom přemýšlet nad tím, jestli skutečně potřebujeme čtyři armády, tj. armádu OSN, NATO, evropské síly a národní sbory. Skutečně ještě nikdo nepřemýšlel nad tím, jestli se tyto armády nekryjí a jestli by nestačilo mít funkční armádu pouze pod OSN?“ ptá se Kotišová. Dalším návrhem je vytvořit český, sbor mírových vyjednávačů s dostatečným zastoupením žen, kteří by mohli pomáhat při zahraničních krizích, v post-konfliktních obdobích a při demilitarizaci určitých oblastí.

Potřebujeme dostat ženský pohled do politiky

Podle Kateřiny Jonášové, jedné z protagonistek Hlídací feny, je hlavním záměrem projektu upozornit na to, že obrana a bezpečnost nemusí nutně vést k dalším zbrojení. „Nemusíme podporovat zbrojení, armády nebo jakoukoli formu násilí, a můžeme se začít k sobě chovat lépe, mírově, střízlivě a demokraticky,“ argumentuje Jonášová. Prvním takovým krokem je vypracování dokumentu, který respektuje demokratické principy světové bezpečnosti a obrany, ale spolu s tím i apeluje na vyšší zastoupení žen v politice a jejich účast v rozhodovacích procesech.

Z toho důvodu byly osloveny poslankyně Parlamentu ČR Jaroslava Moserová a Anna Čurdová (předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen), aby se zapojily do příprav dokumentu a pomohly s jeho prosazením v politickém prostředí nepříliš otevřeném ženám. „Byly bychom nesmírně rády, kdyby se nám díky Stínového programu bezpečnosti a obrany podařilo dostat ženský pohled do politiky. Zároveň chceme jeho prostřednictvím oslovit ženy, které doposud neuvažovaly o svém vstupu do politiky,“ pokračuje Kateřina Jonášová.

Vzhledem k tomu, že se jedná o přípravné aktivity, nelze předpovědět, jak na dokument budou reagovat politici, političky a hlavně občané. „Jsem si vědoma toho, že ne všichni budou souhlasit s navrhovaným obsahem dokumentu, nicméně jsem optimistka a doufám, že se všechny nesrovnalosti vyjasní v diskusi nad programem,“ shrnuje na závěr Kotišová. „Po skončení vyjednávání o programu bezpečnosti a obrany bychom rády vypracovaly další stínové programy - sociální péče, zdravotnictví, vzdělání ...,“ doplňuje Jonášová.