 |
Světová bezpečnostní rada žen
[ 24.1.2003,
Multikulturně > Ženy ve světě
]
Berlínská ženská akce Šeherezáda už
nechce pouze přihlížet k násilí, které je součástí všech válečných konfliktů světa.
Proto se spojila s mírovými expertkami z Německa, Afghánistánu, bývalé Jugoslávie, USA a dalších zemí a apelovala na
světové spřátelené organizace, aby nebyly k válečnému ničení a drancování
lhostejné. „Válka nezabíjí jenom lidi, ale i demokracii a spravedlnost. Nejméně
ze všech se dotýká těch, kteří v bezpečí svých prezidentských paláců a řídících
bunkrů vydávají povely k zahájení válečných tažení – vesměs jsou to muži.
Nejvíce ze všech se válka dotkne těch, kterých se nikdo nikdy neptal, zdali s
tím souhlasí – ve velké většině žen. V současných válkách jsou z 90 procent
oběťmi civilisté – především ženy, děti a starší lidé. Ženy jsou nadto v téměř
veškerých válkách vystaveny sexuálnímu násilí,“ tvrdí ve svém prohlášení
organizátorky akce Šeherezáda.
Už dnes Bushova vláda v rámci svého pětiletého plánu do roku 2007 slibuje
navýšení zbrojních výdajů na neuvěřitelnou částku 2,1 biliónů dolarů. Podle
World Game Institutu by stačilo pouhých 30 procent světových zbrojních výdajů na to, aby se ve světě zastavil hlad, podvýživa, AIDS a jiné epidemie,
analfabetismus, ničení životního prostředí a klimatické katastrofy, aby se
snížila zadluženost, odminovala území, zničily atomové zbraně a vybudovaly
demokratické systémy. Z toho důvodu akce Šeherezáda usiluje o vytvoření
Bezpečnostní rady žen, která by měla fungovat v opozici proti Radě bezpečnosti
při OSN. Ta podle tvrzení Šeherezády neplní úlohu, kterou si předsevzala článkem 26 Charty OSN o vyvinutí plánů pro kontrolu zbrojení.
Přesto že Rada bezpečnosti OSN – ve veskrze mužském osazení – v říjnu 2000
jednohlasně odsouhlasila rezoluci 1325 o rovnoprávné účasti žen na všech
úrovních v krizových regionech a při mírových procesech a o navýšení počtu žen
ve vojenském a civilním personálu mírových misí. Součástí rezoluce je i
vzdělávání personálu OSN otázkách genderu. V praxi však rezoluce nebyla nijak
akceptována a hlavní představitelky světových ženských organizací nechtěly už
déle čekat. „Tímto tedy otevíráme návrhovou listinu pro Světovou bezpečnostní
radu žen a vyzýváme ženy z celého světa, aby jmenovaly významné kandidátky,
které by uplatnily svůj vliv a ve Světové bezpečnostní radě žen zvedly svůj
hlas,“ píše dál ve svém prohlášení Šeherezáda. Mluvčími Světové bezpečnostní
rady žen by se měly stát slavné spisovatelky, známé vědkyně a angažované
aktivistky, jejichž integrita a autorita je nad jakoukoliv pochybnost a které
svou biografií předznamenávají nezávislé myšlení a odvahu jednat. „Tyto známé
ženy se budou tak dlouho hlásit ke slovu, dokud OSN nevezme svou vlastní
rezoluci vážně a neuzná Světovou bezpečnostní radu žen jako svůj šestý orgán,“
pokračují aktivistky ze Šeherezády.
Organizátorky Světové bezpečnostní rady žen si však uvědomují, že se nemohou
spoléhat jen na zvučná jména. Proto usilují o propojení s existujícími ženskými
iniciativami a neziskovými organizacemi a vytvoření "Think Tanků" (poradních týmů). Reakce ostatních světových aktivistek jsou vesměs pozitivní, takže
už dnes se k záměru Šeherezády hlásí např. Working Group on Women and
International Peace and Security, International Alert, Amnesty International,
International Women`s Tribune Centre nebo třeba transevropská organizace Women in Europe for Common Future.
|
