[ 9.3.2003, Kateřina Nedbálková Násilí > Domácí násilí ]

Stejně jako mnoho jiných žen ve vězení, Marta nerada vypráví o tom, co ji do vězení přivedlo. Svého muže zabila v incidentu, který byl neplánovaným vyvrcholením jednoho z četných konfliktů a neshod, které s manželem měli.

Když jejich děti odešly z domova, nechtěla být Marta jenom ženou v domácnosti a začala si hledat zaměstnání. To se však chorobně podezřívavému manželovi nelíbilo, nechtěl, aby se jeho žena stýkala s lidmi mimo nejužší rodinu. Pan Ota svou ženu často bil. Buď tak zakončoval vzájemné hádky, nebo ji zbil proto, že nepřipravila včas oběd či neuklidila nádobí. Důvod si našel vždycky.

Při jedné z násilných hádek zoufalá Marta svého muže zabila. Co se vlastně konkrétně stalo, si uvědomila až s odstupem ve vazební věznici, ze které byla po vynesení rozsudku převezena do věznice pro výkon trestu. “Na začátku je to hrozné," říká. “Je těžké si uvědomit, co se stalo, a přiznat si, kde najednou jste, a že tady budete několik let."

Svět za mřížemi

Vězení je prostor se zcela specifickými pravidly a nařízeními, která upravují každý detail života vězňů: vycházky, stravování, ubytování, korespondenci, zdravotní péči, osobní hygienu, nákup potravin, užívání telefonu nebo návštěvy.

Den začíná budíčkem v 6.00 hodin a ranní prověrkou početního stavu. Po snídani odcházejí některé ženy do práce, buď přímo do areálu věznice, kde se podílejí na vnitřním chodu věznice, nebo mimo věznici, kde vykonávají práci pro soukromé firmy. V ženské věznici, kde je i Marta, pracuje pouze 21 % žen. Většinou jde o manuální nekvalifikovanou dělnickou práci. "Holky šijou v dílně, nebo jezdí balit bonbóny do krabic. Taky krabičky se jednu dobu vyráběly," říká Marta. “Já takovou práci nedostanu, protože to je na výkon a soustředění a já jsem pomalá. Byla jsem zvyklá pracovat od svých 15 let, vždycky jsem dělala hrubou práci s chlapama, na montáži. Tady mi práce chybí. Není to dobrý jen tak sedět na baráku a přemýšlet."

Ti, kdo práci nemají stejně jako Marta, se věnují plnění tzv. programu zacházení. Ten je s každou odsouzenou sestaven ihned po nástupu do věznice za asistence speciálního pedagoga, psychologa či sociálního pracovníka. V programu zacházení se žena zaváže k účasti na konkrétních zájmových kroužcích. Tento program je pak povinna dodržovat po celou dobu výkonu trestu. “Chodím na kroužek šití. Jiný holky chodí na zahradničení, na psychoterapii nebo na ping-pong, ale já jsem na sport stará. Já myslím, že by jich hodně chtělo pracovat, ale není tady práce." Všem ženám, které ve vězení nepracují, narůstá dluh, se kterým jednoho dne vězení opustí. Dluh tvoří částka za předchozí soudní řízení a dále 45 Kč za každý den, strávený ve vězení (jídlo a nocleh). Necelý rok před propuštěním dosahuje Martin dluh 50 000 Kč.

”Čas tu utíká pomalu. Pomáhá, když máte lidi, kterým se můžete svěřit. Někoho, kdo se s vámi podělí o cigarety nebo kávu, když vám dojdou vlastní, nebo o balík, když nemáte nikoho, kdo by vám něco poslal. Některý ženský se s váma ale přátelí právě jen, když něco máte. Jinak nejste zajímavá," posteskne si Marta.

Své spoluvězně na pokoji ani na oddělení si člověk nevybírá, a musí proto být velmi opatrný na to, komu se svěří. “V kri-minále poznáte zlo a faleš. Mám paragraf 219, to je vražda, některý ženy se za to na mě dívají skrz prsty. Nebaví se se mnou. Ale taky jsem měla štěstí. Na oddělení jsou inteligentní ženský na úrovni, nehádáme se, neděláme si naschvály. Já mám ráda veselo a společnost, s ženskýma zpíváme, tancujeme nebo karbaníme." Marta už má za sebou pět let ze svého šestiletého trestu a po propuštění se nejvíc těší právě na svoje děti a vnuky.”Doufám, že aspoň na chvíli přijedou, ale mají hodně práce. Až půjdu ven, chtěla bych ještě do zaměstnání. To víte, že mám strach. Nemám školy, jsem stará a byla jsem v kri-minále."

Ve věznicích v ČR je v současnosti zhruba 17 000 odsouzených, 4 % z těchto odsouzených tvoří ženy. Nejvíce odsouzených žen spadá do věkové kategorie 30-40 let (37 %). Více než polovina žen je odsouzena poprvé (52%). Nejčastější trestné činy odsouzených žen: Krádež 32 %, Podvod 15 %, Loupež 14 %, Zanedbání povinné výživy 13 %, Vražda 11 %, Ostatní 15 %