[ 17.6.2002, Kultura > Jazyk a literatura ]

Název knihy "Nenechte si ubližovat" amerického pedagoga Al Marewy v originále zní "Feminine Warrior" (Ženská bojovnice) a lépe vystihuje aktivní úlohu ženy při řešení nejrůznějších situací a jejich předcházení, kterou autor zastává a na praktických příkladech ukazuje. Tento postoj dokládá i moto knihy, arabské přísloví: "Dcera lva je také lvem".

O autorovi se dozvídáme v průběhu četby. Al Marewa je instruktorem kurzů pro ženy, ve kterých vyučuje techniky osobního posílení, které zahrnují jak psychické posílení, tak fyzickou sebeobranu (autor má černý pásek v Kung-fu san su). Tato kniha z kurzů Al Marewy vychází a představuje vlastně také kurz osobního posílení. Autor se čtenářkami komunikuje, text je proložen mnoha příklady z jeho vlastního života, příběhy frekventantek jeho kurzů, které zažily jak před tak po absolvování kurzu.

Kniha je přehledně textově i graficky řešena, zahrnuje vyčerpávající přehled témat, které se váží k osobnímu bezpečí. Celou knihou se prolíná základní myšlenka: je důležité mít situace pod kontrolou, ale zároveň si ponechat prostor pro tvořivost a experimentování, řídit se nejen rozumem, ale naslouchat své intuici.

Obal knihy - plačící dívka a i český překlad názvu, o kterém jsem se zmínila výše, jsou do jisté míry zavádějící, kniha není určena těm, "které si nechají ubližovat". Snaží se zmapovat všechny situace, do kterých se žena může dostat a ve kterých je ohroženo její bezpečí, nebo třeba jen její osobní hranice. Autor probírá témata na všech úrovních, takže se tu setkáme i s radami pro např. týrané, nebo znásilněné ženy, ale je to pouze součást knihy, ne její účel. Také je třeba upozornit, že je to kniha veskrze americká, jazyk, pozitivní naladění a také některé reálie nejsou zcela přenosné do středoevropského prostředí (kapitola o bezpečnosti ve veřejném prostoru) atd. a to může trochu "tahat za uši". Je to tedy kniha psaná "americky", ale o problémech, které jsou v současné době v euroamerické kultuře univerzální. Al Marewa není teoretik, kořeny problémů a širšími souvislostmi se zabývá pouze okrajově, bere na sebe spíše úlohu průvodce tématy, k nimž nabízí konkrétní možnosti prevence i řešení problémů již vzniklých.

V první třetině knihy se autor zaměřuje na psychické posílení žen. Autor vyzdvihuje asertivitu jako důležitý krok na cestě osobního posílení. Pod asertivitou rozumí sebeprosazení, ovlivňování druhých a efektivní komunikaci. Píše o zkušenostech ze svých kurzů, kde se často setkává s tím, že mnoho žen zaměňuje asertivitu a agresivitu. Podle jeho názoru je to proto, že ještě stále je mnoho žen vychováváno k poddajnosti a nekonfliktnosti. Z toho také vyplývají chyby, kterých se ženy v komunikaci často dopouštějí a v jejichž důsledku se ocitají v situacích, nad kterými nemají kontrolu. Poprvé se zde setkáváme s intuicí, na kterou klade autor velký důraz, jak v běžném životě, tak při sebeobraně, respektive boji.

Protože jsou nekonfliktnost a snaha vyhovět druhým považovány za hodnotu, za důkaz ženskosti, má mnoho žen problém se stanovením vlastních hranic a tendenci spoléhat se druhé, pokud jde o jejich bezpečnost. Podle Al Marewy je důležité si vlastní hranice jasně stanovit a přijmout odpovědnost za vlastní bezpečnost. Autor nabízí techniky, které podporují posílení, zeschopnění žen. V další části jde autor dál, vysvětluje, že asertivita a intuice jsou sice důležité nástroje síly, ale upozorňuje na to, že nejúčinnější sebeobrana vychází z vlastního nitra. Jeho psychologie osobního posílení je založena na vytvoření své vlastní reality. Nejde o nic jiného než o to "vzít život do vlastních rukou", zbourat zdi, které obklopují naše sny a očekávání a nenechat druhé, aby vytvářeli naši realitu za nás. Být obětí nebo osobností - podle Marewy jde o volbu. Marewa poskytuje i teoretické vysvětlení toho, proč je pro ženy obtížné stát za všech okolností na vlastních nohou. Se ženami bylo zacházeno v minulých stoletích jako s majetkem a přes velké pokroky v emancipaci zažívají ženy stále diskriminaci, není-li ještě stále dosaženo rovnosti institucionální, můžeme vnést rovnost do svého světa a to rozhodnutím být osobností, ne obětí.

Dále se autor se věnuje následujícím problémům: sexuální obtěžování, obtěžování na ulici, obscénní telefonáty a vyhrožování násilím. Dává sice konkrétní rady, jak se v takových situacích lze zachovat, ale zároveň stále zdůrazňuje schopnost žen se v takových situacích zachovat podle toho, jak je samy definují. Například sexuální obtěžování, podle Marewy je sice právní ochrana v souvislosti se sexuálním obtěžováním na pracovišti důležitá, ale zároveň ženy infantilizuje a podporuje jejich závislost na druhých. Ženy by měly být povzbuzovány k tomu, aby se za sebe uměly samy postavit, když je jim něco nepříjemné.

Ještě než se v další třetině knihy Marewa začne zabývat fyzickou sebeobranou, předchází kapitola o strategiích nefyzické sebeobrany, které lze užít buď samostatně, nebo jako součást fyzické sebeobrany. Umět fyzickou sebeobranu se může v některé situaci stát nezbytností, ale riskujeme zranění, užitím nefyzických strategií můžeme boji předejít.
Základní součástí vnitřní síly je fyzická síla a to platí nejen pro muže, ale i pro ženy. Ženskou pasivitu považuje autor za mýtus, jde o to, že agresivita u žen bývá potlačována, zatímco u mužů je často podporována. Dalším argumentem proto, že žena může být dobrou bojovnicí je, že agresivita není k boji důležitá, boj je věda, bojujeme především hlavou. Marewa porovnává svou zkušenost s výukou sebeobrany mužů a žen, když dojde k boji, bývají ženy méně emocionální než muži, což je výhodnější. A ještě k ženské agresivitě, je prý obvykle pozitivní a vychází z pudu sebezáchovy. Jen zřídka slyšíme o tom, jak se ženy ubránily, spíš se dočteme, nebo ve zprávách slyšíme o obětech - dává příklad, násilník se pokusí znásilnit studentku na koleji - jí se podaří mu uniknout - titulek v novinách ale nebude znít "studentka zneškodnila potenciálního násilníka", ale "pokus o znásilnění na vysokoškolské koleji".
Ještě předtím, než autor přistoupí ke konkrétním technikám fyzické sebeobrany, radí jak se zbavit strachu z boje, strachu z řešení situace a zabývá se rozhodnutím bojovat, ne vždy je totiž boj dobrým řešením, ale rozhodnout se nebojovat, neodporovat by měla předejít úvaha, a naslouchání své intuici. Technikám sebeobrany se autor věnuje podrobně, výklad je doplněn i ilustracemi.

Dalšími dvěma samostatnými tématy jsou domácí násilí a znásilnění. Dočteme se jak rozpoznat a zastavit slovní týrání, jak identifikovat potenciálního tyrana, autor zde shrnuje obecně rozšířené omyly, které se týkají domácího násilí. Pak se autor obrací na ty, které intimní násilí v partnerském vztahu prožívají, jak si vybudovat nouzovou únikovou cestu, jak použít sebeobranu v situacích násilí, jak chránit sebe a své děti ať už ve vztahu, či při rozhodnutí, ze vztahu odejít. Stejně jako kapitola o domácím násilí i kapitola o znásilnění je uvedena shrnutím mýtů, které obklopují znásilnění. Protože asi 60% znásilnění (údaj z knihy) mají na svědomí násilníci, které ženy už předtím znaly, zabývá se Marewa nejen prevencí znásilnění ve veřejném prostoru, ale i na schůzce.

Předposlední kapitolu nazval autor Zvláštní témata, zahrnul sem pronásledování, tedy opakované obtěžování nebo sledování, uvádí, jak pronásledování rozpoznat, jaké jsou typy pronásledovatelů a jak se před pronásledovatelem chránit. Dalším tématem této kapitoly jsou zbraně, varuje před tím, že sice mohou být zbraně v určitých situacích pomocí, ale na druhou stranu dodávají iluzi síly a upozorňuje na jejich meze. Znovu se vrací k tomu, jak podstatné je pěstování vnitřní síly a umění sebeobrany. Posledním "zvláštním" tématem je zakročení ve prospěch druhého v situacích napadení. Kromě několika konkrétních doporučení, se Marewa zaměřuje na pomoc druhému jako na rozhodnutí, při kterém je třeba zvážit mnoho faktorů, vedle myšlenky na vlastní bezpečnost má pomoc druhému i morální rozměr. O takové situaci je potřeba přemýšlet už nyní, protože ve chvíli, kdy se staneme jejím svědkem, je na rozhodování pozdě.

Závěr knihy nese název Jak postupovat dále, autor zde v bodech shrnuje zásady bezpečnosti doma, na veřejném prostranství v autě, na pracovišti a na cestách. Dále radí jak postupovat při výběru kurzu sebeobrany a nakonec uvádí stručný přehled bojových technik uvedených v kapitole o fyzické sebeobraně.

Kniha je doplněna seznamem doporučené literatury v českém a slovenském jazyce i cizojazyčné literatury a seznamem poraden a krizových center v České republice.

Alice Červinková