[ 13.3.2001, Kateřina Fialová Násilí > Obchod s lidmi ]

Veronika: Po skončení gymnázia jsem chtěla dál studovat jazyky. Na vysokou jsem se nedostala. Zajímala jsem se o práci v zahraničí. Pak jsem našla inzerát. Hledali někoho na práci k dětem. Práce au-pair mě moc zajímala. Zjistila jsem si, kam jedu, podepsala smlouvu a vyrazila. V Itálii na mě čekali v krásném autě rodiče těch dětí. Ukázala jsem jim smlouvu a pas. To si prý zatím nechají. Z nádherné vily se vyklubal bordel a z těch lidí majitelé. Donutili mě k prostituci.

Tak jako Veronika skončí v České republice ročně několik desítek dalších žen. Obchod se ženami je známým, dlouhodobě celosvětově rozšířeným problémem. Po pádu železné opony v listopadu 1989 se Česká republika řadí do struktur tohoto druhu organizovaného zločinu. Obchod se ženami je v ČR definován podle §246 jako trestný čin a jeho pachateli hrozí odnětí svobody na jeden rok až osm let. Prakticky nelze zjistit, kolik žen se stane ročně obětmi tohoto zločinu. Statistické údaje jsou nekomplexní, protože hodně z postižených žen má strach z pomsty ze strany mafie nebo se bojí zavrhnutí ať již ze strany rodiny nebo "jen" blízkého okolí. Informace o počtech obětí pochází proto z několika, zpravidla navzájem nepropojených, zdrojů. Jedná se o instituce, které se ženami - oběťmi přišly do styku, jako jsou české zastupitelské úřady v zahraničí, místní policie, nevládní organizace, česká kriminální policie či Útvar boje proti organizovanému zločinu. Z obdobných důvodů vystupují mnohdy oběti obchodu pouze jako svědci trestného činu nebo si dokonce přejí zůstat v naprosté anonymitě.

Důraz na prevenci jiných trestných činností, např. distribuce drog, zatlačil problematiku obchodu s lidmi do pozadí. "Průzkumy, které iniciovala IOM dokázaly, že česká veřejnost není dostatečně o této skutečnosti informována a myslí si, že se tento problém naší republiky netýká", uvedla vedoucí informační kampaně Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Barbora Šimerová. Zhoršující se ekonomická situace a s ní související rostoucí nezaměstnanost dává trumfy do rukou organizátorů obchodu, kteří využívají malé informovanosti některých žen a lákají je na sliby atraktivní a dobře placené práce v zahraničí. Představy těchto žen se však často liší od kruté reality. Podle IOM narůstá v západoevropských zemích počet žen zadržených jako nelegálně pracující migrantky - prostitutky, které tvrdí, že byly k práci donuceny.

Z průzkumů české neziskové organizace La Strada ČR, která se již od roku 1995 zaměřuje na prevenci obchodu se ženami a na podporu jeho obětí, vyplývá, že oběti znaly pachatele již delší dobu. Většinou se totiž jedná o lidi s jejich nejbližšího okolí - rodiče, kamarády, přítele. "Během jednoho roku jsme zaznamenali 130 případů obětí obchodu se ženami, z toho pouze dvě ženy byly uneseny, zbytek byl donucen svým nejbližším okolím," zareagovala na uvedený fakt zástupkyně bulharské La Strady. Mezi oběti nepatří pouze ženy ze sociálně slabých rodin nebo s nižším vzděláním, ale i vysokoškolačky, které v rámci hledání prázdninové práce reagují na lákavé inzeráty v tisku.

Důležité je proto informovat potenciální oběti, jimiž jsou mladé dívky a ženy s úmyslem migrovat do zahraničí za prací či studiem, o fenoménu obchodování se ženami, upozornit je na rizika spojená s jejich cestami a zároveň jim poskytnout dostatek informací k tomu, aby se před odjezdem za prací dozvěděly maximum pro svou ochranu. La Strada se proto podílela na prevenčním projektu s IOM, který se zaměřil na masovou informační kampaň v rámci celé republiky (TV klip, inzerce v masmédiích, plakáty, pohlednice "Bumerang", informační letáky v restauracích, vlacích ČD atd.)

Neměně důležitým faktorem je vytvoření a hlavně "zprovoznění" komunikační cesty mezi státní správou, relevantními nevládními organizacemi a ostatními příslušníky odborné veřejnosti, která by měla přispět k lepšímu zmapování a poznání celé problematiky a tím i k spoluvytváření prevenčních mechanizmů na zamezení růstu tohoto jevu do budoucna.

Kateřina Fialová