 |
|
 |
DISKUSE
Online diskuse probíhá k tématům ve vyznačených rubrikách. Máte-li
tip na nové téma k debatě, napište nám do redakce@feminismus.cz.
Sama v restauraci
...nebo v kavárně, v hospodě, v baru, na party, na diskotéce... Potřebujete muže, kamarádku či kolegyni, abyste si zašla v poledne do restaurace na oběd? Když nikoho neseženete, radši jste hlady nebo sežvýkáte rohlík se salámem? Nejmenovaná mladá lékařka odpověděla socioložce na otázku "Mají muži společenské výhody?" takto: "Nevím, možná mohou vystupovat víc sami za sebe, jsou samostatnější, já když si chci zajít v poledne na oběd, potřebuji vzít s sebou sestřičku, jinak by na mě divně koukali". Podobně uvažuje překvapivě mnoho žen. Dívají se na nás skutečně divně nebo tento pocit přežívá jen v našich myslích? Kolik z nás tyto bariéry nevnímá? Jak se cítí žena, když si sama zajde například do kavárny? Kam všude si netroufáte jít sama, vadí vám to, už jste o tom přemýšlela?
datum:
30. 9. 2009 autor:
Vaclav
Vaše problémy bych chtěl mít |
Ke mě si dnes sedla. Mám stehný problém jako Vy. Žiji sám. Rozhodl jsem se dnes jít do restaurace jen tak na jídlo. Sedl jsem si k prázdnému stolu. Objednal jídlo, pití. Ve chvíli kdy jsem vzal do ruky lžíci se mě zeptala krásná slečna jestli si nemůže přisednout. Můžu Vám řící že takový pocit jsem nikdy v životě neměl. Začal jsem se třást, nevěděl co dělat. Mám zůstat sticha nebo něco řící. Byl jsem stiha ale ve mě to vřelo. Nevšímal jsem si ji a snažil se jíst polévku jako by nic ale přesto jsem cítil že se na mě neustále dívá. Nevydržel jsem to a zeptal se ji jestli ji chutná jídlo. Poté co děla. Atd. atd. Měla šitoké zorničky, tz že se zaujetím sledovala co říkám. Párkrát se usmála. Já se i zeptal jestli nemá přítele. Odpověděla že anoa v tu chvíli mi bylo jasné že jsem něco zkazil. Co už byl to jen oběd, ale neopakovatelný oběd. Přeji Vám zažít něco podobného. .
ODPOVĚDĚT
|
|
|
|
|
|
|
