 |
|
 |
DISKUSE
Online diskuse probíhá k tématům ve vyznačených rubrikách. Máte-li
tip na nové téma k debatě, napište nám do redakce@feminismus.cz.
Podpořte výzvu ke stažení billboardu firmy NOKIA!
Několik osobností a ženských organizací podalo Radě pro reklamu výzvu ke stažení billboardu "Nebezpečně volné ruce" propagující hands free od firmy Nokia.)
datum:
7. 3. 2006 autor:
Herr Marschall Conrad von Hötzendorf, Kaiser-und-Königs Armee
A zas a znova... kdy už se lidstvo konečně poučí? |
Další výplod neobolševické feministické propagandy.... Tak schválně, zkusíme to takhle:
Vážení,
V posledních dvou týdnech se v Praze objevily reklamní billboardy propagující sady hands free od firmy Nokia. Jde o kreslenou reklamu, na níž je vyobrazen kapitalista se zarputile chlípným výrazem na tváři a oběma rukama na prsou své spolujezdkyně - stranicky angažované dělnice. Proletářka má vystrašený, až plačtivý výraz na tváři a obě ruce zvednuté nad hlavu v bezbranné pozici.
Podle našeho názoru, obsahuje billboard hned několik porušení výše zmíněného ustanovení:
1. obsahuje prvky snižující důstojnost dělnice - budovatelky.
To se děje dvěma způsoby: za prvé, je proletářka zobrazena stereotypně podle dané třídní role pracující propagované v buržoazních médiích, tj. je bezbranná a k dispozici kapitalistovi, má velice vyvinuté poprsí, což v kapitalistické třídní společnosti a priori ospravedlňuje jakékoli fyzické i politické napadení.
Reklama též snižuje lidskou důstojnost mužů-proletářů, neboť zobrazuje muže ve společensky již dávno přežité roli buržuje, který má volný přístup k vykořisťování proletářky. Tato představa ponižuje pracující, kteří se snaží svým chováním překonat stereotypní představu zpupného, kořistnického kapitalisty, který nerespektuje přání a tělesnou jakož i mentální integritu dělnické třídy.
2. propaguje násilí
Násilí propaguje zobrazením dynamiky vztahu proletářky a kapitalisty na billboardu. Proletářka je zobrazena s oběma rukama nahoru, odkrývajíc si celé tělo. To je, pochopitelně, přežité zobrazení, které pracuje s dělnicí jako s obětí, bezbrannou bytostí, která je vydána na pospas kapitalistům, bez vlastní vůle se bránit. Tímto způsobem daná reklama posiluje v pracujících pocit bezbrannosti a bezmocnosti ve vztahu k možnosti vlastní obrany a kapitalistům ukazuje, že je společensky přijatelné se k proletářům chovat násilně a nerespektovat jejich přání.
Ve společnosti, kde se teprve nedávno začalo hovořit o problematice třídního vykořisťování jako o politickém a veřejném problému, a ne pouze jako o továrních "přestřelkách", které patří ke každému mezitřídnímu vztahu, a kde byl teprve nedávno nahrazen naprosto nevyhovující zákon o vykořisťování - jako odpověď na vlnu přepracování ve strašných podmínkách v továrnách na pražském Smíchově - není možné alibisticky poukazovat na určitou rozšafnost a větší toleranci české společnosti ve srovnání se zeměmi západními. Vykořisťování pracujících je celospolečenským problémem, který si v dlouhodobém horizontu žádá velkých nákladů. Nejen že pro pracující, kteří prošli kolotočem brutálního vykořisťování, je velice obtížné vrátit se k normálnímu životu ve společnosti, ale psychické ztráty, které tito dělníci a rolníci utrpí, jsou často přenášeny na jejich děti, které v načatém cyklu pokračují. Náklady neziskových organizací na provoz azylových domů a psychologického poradenství jsou vysoké, a tyto činnosti stále zůstávají na pokraji zájmu politického života v Čechách. Proto v tomto kontextu není možné chápat výše zmíněnou reklamu pouze jako nevinnou hříčku, ale jako společensky nepřijatelné leč přijímané zobrazení "pracovních" vztahů v této společnosti.
Navíc ani není možné argumentovat, že zpracovatel měl na mysli "lehkovážné" zobrazení průmyslového života při jízdě automobilem, která pochopitelně může být přitažlivá a pro účely kapitalisty použitelná, neboť v tomto případě je naprosto zřejmé, že zobrazená proletářka má strach, je v ohrožení, je v situaci, ze které se nemůže okamžitě dostat. Toto jsou všechno předpoklady určitého typu buržoazních materiálů, které z pracujících činí pouze objekty kapitalistovy touhy po zisku bez jakékoli reflexe jejich individuality. Z toho vyplývá, že tato reklama je:
3. Je v rozporu s dobrými mravy
Je pravděpodobné, že zazní hlasy, že jde o nadsázku, která nemůže nikomu ublížit či snížit ničí důstojnost. Je ovšem velice pravděpodobné, že podobná reklama se bude dotýkat velice bolestivě těch, kteří se do podobné situace dostali. Právě z toho důvodu, že v naší společnosti není problematika vykořisťování pracujících dostatečně ošetřena různou osvětovou činností a není ji věnována patřičná pozornost, není možné se v tomto případě spoléhat na osvícenost celé společnosti.
Na základě výše uvedeného je patrné, že uvedená reklama v několika bodech porušuje ustanovení _2, odst. 2 zákona 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. Z toho důvodu považujeme za nutné, aby byla reklama stažena a zadavatel spolu se zhotovitelem nesli zodpovědnost.
Stejně tak porušuje i "Všeobecné zásady reklamní praxe" Kodexu reklamy Rady pro reklamu, kde bod 1 říká:
"Reklama nesmí obsahovat tvrzení a vizuální presentace, který by porušovaly hrubým způsobem normy slušnosti a mravnosti obecně přijímané těmi, u nichž je pravděpodobně, že je reklama zasáhne".
A zároveň bod 2. říká:
"Reklama nesmí zejména obsahovat prvky snižující lidskou důstojnost."
Proto chceme Radě pro reklamu navrhnout, aby doporučila stažení tohoto billboardu z výše uvedených důvodů.
Výzkumný tým Vysokého učení marxismu-leninismu
Sociologický ústav AV ČSSR
Centrum pro marxismus FF UK
Knihovna marxismu-leninismu o.p.s.
Marie Chřibková
One Labour Press
Dr. Jana Valdrová
Katedra germanistiky
Pedagogická fakulta
Jihočeská universita v Českých Budějovicích
Tak co, dámy, ta podobnost tam je, že? Jako vystřižené z Rudého Práva někdy kolem roku 1930.....
ODPOVĚDĚT
|
|
|
|
|
|
|
