 |
|
 |
[ 30.11.2020, Klára Čmolíková Cozlová, Gender Studies o.p.s. ]
Školy jsou uzavřené. Děti jsou opět doma, výuka probíhá distančně. Vedeme debaty o tom, kolik hodin denně online je pro děti zvládnutelné, diskutujeme, nakolik rozdílné podmínky dětí v rodině rozevírají nůžky, jak daleko jsme od ideálu rovnosti šancí a podmínek ke vzdělávání. Tato doba si žádá něco roztomilého.

[ 30.11.2020, Markéta Štěpánová, Gender Studies, o.p.s ]
Přinášíme čtenářské tipy pro děti i teenagery a teenagerky, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Radia Wave.

[ 30.11.2020, Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Rádia Wave ]
Celoživotní vzdělávání bývá často skloňovanou výzvou. Přesto vzdělávání dospělých, andragogika, nepatří mezi to hlavní, co se nám s tématem učení pojí. Ale i naše zkušenosti z Gender Studies ukazují, že vzdělávat se – zvláště v oblasti genderové rovnosti – je nezbytné v každém věku.

[ 30.11.2020, Klára Čmolíková Cozlová, Gender Studies o.p.s. ]
Nina Fárová se jako socioložka a postdoktorandka v NKC – gender a věda na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR podílí na několika výzkumných projektech zaměřených na vědu a výzkum. Absolvovala doktorské studium antropologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Je členkou Pracovní skupiny muži a rovnost žen a mužů (ÚV ČR), členkou Genderové expertní komory ČR a hodnotitelkou Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. V rozhovoru jsme se zaměřili na téma maskulinity a mužů ve vzdělávání, kterému se věnuje ve svém výzkumu.

[ 30.11.2020, Marie Mrvová, Gender Studies, o.p.s. ]
S jakousi „předběžnou opatrností“ se začíná v kontextu českého vysokého školství hovořit o tématu (sexuálního) obtěžování. Nikoliv snad v kruzích výzkumných či aktivistických, tam je to téma již dlouho, ale postupně i na konkrétních školách, na úrovni jejich vedení a snad i konkrétních pracovišť. Otázka, která však zatím stojí tak trochu opodál, jsou konsensuální osobní vztahy mezi vyučujícími a studujícími. Ať jde o vazby partnerské, milenecké či "pouhý" flirt, jedná se o témata, jež stojí z pohledu profesní etiky na velmi ostré hraně.

[ 30.11.2020, Josef Vošmik, Gender Studies, o.p.s. a Fakulta humanitních studií UK ]
Nové webové stránky projektu Československo v paměti žen 
[ 24.9.2020, ]
Hip hop byl a je doménou mužů, maskulinní hodnoty a normy nastavují pravidla genderových vztahů a určují kdo a za jakých okolností, může být označen za „pravého“ hiphopera. Maskulinita v hip hopu je založena na tradičních hodnotách spojených s mocí, sílou, agresivitou, soutěživostí a dominancí (nad ženami a jinými, slabšími muži).

[ 31.8.2020, Anna Oravcová, socioložka, lektorka na SUNY Empire State College, moderátorka Rádia Spin 96,2 ]
„Kdy jste si poprvé uvědomil*a, že na genderu v hudbě záleží? Máte nějaké negativní nebo pozitivní zkušenosti ve své kariéře? Jak vnímáte v tomto ohledu současnou situaci hudebního světa v ČR? Jaké kroky by se daly pro případné zlepšení podniknout?” 
[ 31.8.2020, redakce zpravodaje ]
Extrémnímu metalu dominují muži a ostatní osoby jsou na okraji. Ty však musí pravidelně bojovat s různými způsoby “vymazání” z těchto scén. Proto je důležité explicitně tematizovat rasismus, homofobii, transfobii, misogynii a sexismus, který se v těchto subkulturách často vyskytuje.

[ 31.8.2020, Alma Benešová, studentka gender studies, překladatelka, aktivistka ]
|
|
|
 |