V České republice každým rokem stoupá počet párů, které mají problémy s otěhotněním. Současná medicína nabízí možnost léčby metodami asistované reprodukce. Při diskusním večeru v Knihovně Gender Studies se budeme věnovat názorům veřejnosti na tuto problematiku, také prožívání pacientů a pacientek trpících neplodností nebo eticky sporným aspektům asistované reprodukce. Jak ovlivňuje neplodnost a její léčba muže a jak ženy? Jak na neplodnost pohlíží společnost? Jedná se v Česku o tabu? Jak se vyrovnávají páry se situací, kdy se početí nedaří? Jaká je pozice zdravotnického personálu? Liší se názory mužů a žen? A jsou rozdíly v pohledu na mužskou a ženskou neplodnost? Přijďte diskutovat nad otázkami spojenými s problematikou neplodnosti a její léčby.

Gender Studies zve na diskusní večer. Škola, školka, kroužky - jak velkou roli v procesu výchovy a vzdělávání hraje gender? Je škola otevřený prostor pro individuální přístup k dětem, nebo jsou stereotypy zakořeněné tak, že si mnohdy ani vyučující neuvědomí, že přistupují k holkám jinak než ke klukům? Kam až tento odlišný přístup sahá? Pojďme společně diskutovat o tom, jak vytvořit férovější prostředí a proč má smysl se o to snažit. Je lepší děti rozdělit podle pohlaví? Přinese jim to chráněný prostor, ve kterém se cítí lépe, nebo toto dělení jen akcentuje rozdíly bez nějakého přínosu?

Na jedné straně logický předpoklad, že s vypracovanými tělesnými křivkami se lépe sportuje, na druhé straně mnoho nadstavby v podobě líčení, účesů, estetiky dresů apod. Do toho tlak médií, komentáře veřejnosti ke vzhledu sportovkyň, nerovná měřítka pro ženy a muže. Ve sportu a zejména v disciplínách, jako je gymnastika nebo závodní tanec, je na vzhled a tělesnou váhu především žen a dívek stále vyvíjen velký tlak.

Sergej Polunin je jedním z nejnadanějších tanečníků současnosti. Jeho genialita je zároveň jeho prokletím. Za jeho slávou a úspěchem stojí nejen talent, dril, oddanost a vytrvalost, ale i obětované dětství, rozpad rodiny a osamocení. Dokument Stevena Cantora Dancer sleduje Poluninův životní příběh od jeho začátků na Ukrajině, přes historický úspěch v Londýně, kdy se stal nejmladším sólistou Královského baletu, až po jeho rozhodnutí na konci svých psychických sil balet zcela opustit.

Pokládám si otázku, zda emancipace žen je obecný problém. Zda má sport jako specifický sociální element ve svém poli aktivit k emancipaci žen přispět. Myslím, že ano, a to nejen aktivní účastí žen na světových sportovních akcích, olympijských hrách, ale v celém průřezu možností, které sport nabízí, jak aktivním sportovkyním, tak ženám sportujícím na rekreační úrovni, ženám v řídících pozicích ve sportu, matkám s dětmi, všem, kteří jsou ochotni se zúčastnit či jen naslouchat.

Obě představované knihy postihují řadu velkých témat, o kterých se v kontextu sportu v současnosti hovoří. Fyzické možnosti žen a mužů, snášenlivost k bolesti, prožívání aktivního sportu, rovné genderové zastoupení v managementu sportu i pojetí mužství a ženství. Čísla, případové studie i osobní zkušenosti dělají z obou publikací hodnotné informační prameny a zajímavé čtení, pro každého, koho sport zajímá a má chuť dozvědět se o ženách a mužích ve sportu něco víc.

Když kdokoli z příbuzenstva položí mým synům otázku, jaká je jejich neoblíbenější hodina ve škole, odpoví shodně: „Tělocvik“. Jak očekávatelné. Ale jsou děti, pro které je tělesná výchova utrpením. Jsou to většinou dívky. Z výzkumů, které probíhají v Británii a USA, vyplývá, že na základě zkušeností z hodin tělesné výchovy se 51 % dívek vzdává fyzické aktivity, sportu a cvičení. Převažují u nich pocity, že hodiny tělocviku jsou příliš kompetitivní, že učitelé často vnímají stereotypně dívky i chlapce a podle toho k nim i přistupují. Často jsou odrazeny opovržlivými komentáři svých spolužáků, kteří hodnotí jejich výkony, cítí se traumatizovány.

Basketbalové hřiště na střeše restaurace, šachové stolky, open air boxovací ringy, to vše můžeme najít v zahraničí. Jaké možnosti sportu, pohybu a relaxace ale nabízí veřejný prostor ve městech a na vesnicích v ČR? Jak jsou tyto možnosti pestré a dostupné různým věkovým skupinám, ženám, mužům?

Je otázka homosexuality, bisexuality či heterosexuality vůbec téma pro sportovkyně a sportovce? A pro fandy? A má být? K čemu slouží větší zviditelnění a naopak zneviditelnění tohoto tématu?

Před časem se na naši bezplatnou právní poradnu obrátila mladá sportovkyně, která žádala o radu v situaci nerovného odměňování ve sportu, který provozuje – jde o jednu z bojových disciplín. Poukazovala na to, že ačkoli trénuje stejně jako její kolegové, na turnaji, kam se chce hlásit, dostává vítěz mužské kategorie 3x více peněž než vítězka té ženské. Cítí se být tímto přístupem znevýhodněna a prosí o radu. Již před tímto dotazem jsem plánoval napsání stručného článku o příjmových nerovnostech v tenisu, ale tento dotaz mě motivoval k tomu pojmout jej trochu šířeji.