Zemřela 30. září. Její poslední scénickou rolí na prknech prestižní Metropolitní opery v New Yorku byla v roce 1996 Emilia Marty v Janáčkově Věci Makropulos. Je škoda, že se stejně jako titulní hrdinka této opery nedožila vyššího věku – nemuselo to být nutně oněch 337 let, ale věk 74 není nijak závratně vysoký, i když během něj dokázala zasáhnout svým uměním i názory zástupy posluchačů a posluchaček po celém světě.

Před lety přihlásila svou firmu soutěže o ocenění „Firma roku: rovné příležitosti“, které již řadu let pořádáme, ředitelka menší společnosti – dodejme, že tehdejší ročník byl věnován tématu podpory kariérního růstu žen. V materiálech, které jsme dostali za účelem zhodnocení úrovně dodržování a aktivního prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, v kontextu zmíněného kariérního růstu, s námi sdílela velmi osobní zkušenost, co jako mladá manažerka zažívala ve velké mezinárodní korporaci, v níž dříve působila.

12. listopadu 2019 jsme dali dohromady 22 žen různého věku, postavení, pracujících pro stát, ve výzkumu, v akademické sféře, v neziskovém sektoru nebo studující a ptali jsme se jich: Kde jste byly a co jste chtěly?

 

 

Vyhlášení soutěže o nejlepší úřad s rovnými příležitostmi pro ženy a muže

Marie Dvořáková se narodila v Praze v roce 1874. Byla to učitelka, knihovnice, politička, publicistka a vydavatelka.
Byla jednou z prvnich žen v chorvatské politice, psala články do zpravodaje Chorvatské rolnické strany (HSS), prosazovala rovnost žen a mužů a obhajovala volební právo pro ženy, bojovala za svobodu, rovnost a spravedlnost pro všechny.
Velmi pomáhala svému manželovi, chorvatskému politiku a spisovateli, Stjepanu Radićovi.

Reportáž z konference Metody kolegiální podpory

O platech se v českých firmách a institucích nemluví. Není to vhodné téma na debatu, kolegové a kolegyně by se mohli urazit, kdybyste se jich na to zeptali. Tak by se dala shrnout zkušenost, kterou získal náš auditní tým Gender Studies během genderových auditů, které jsme prováděli mezi 11 českými zaměstnavateli. Z šetření, do kterého se zapojilo 3.822 osob, vyplynulo, že otázka stejného výdělku za stejnou práci patří mezi témata, která nejvíce rozdělují zaměstnané ženy a muže. Zatímco žen, které si myslí, že jejich zaměstnavatel odměňuje obě pohlaví za stejnou práci různě, je přes 12 %, muži zastávají tento názor pouze ve třech procentech případů.

 

[ Zeit online] -

Rozhovor Lisy Goldmann s Natashou Lamb, spoluzakladatelkou kapitálové společnosti Arjuna Capital, která si vytkla cíl odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů v Americe a začala s tím v Silicon Valley. Vystudovala udržitelnou ekonomiku.

Znáte to video s opičkami? Jedna dostává za svůj výkon okurku, druhá hroznové víno. Jsou spokojené do té chvíle, než opička, která dostává okurku, vidí, že druhá úplně stejná opička dostává za úplně stejný výkon hroznové víno. Video je velmi populární, protože mnozí z nás se cítí obdobně. Nedá nám to a přemýšlíme, zda za svou práci nedostáváme okurku, když třeba kolega či kolegyně má hroznové víno. Často máme pocit, že odměňování za práci, kterou děláme, není fér.

Marie se vrátila na odbor financí a ekonomiky jednoho velkého úřadu po devíti letech, které strávila na mateřské a rodičovské se třemi dětmi. Když obdržela platový výměr, zjistila, že pro postup v platových stupních se jí započítalo pouze šest let a navíc jí byl snížen osobní příplatek. Odůvodnění znělo zhruba tak, že jelikož po tolika letech už svou práci zapomněla, musí se naučit vše znovu a teprve poté se vedoucí rozhodne, jestli jí zvýšení osobního příplatku navrhne alespoň na původní úroveň z doby před dětmi. Kromě toho si Marie požádala o zkrácení služební doby o jednu hodinu denně, aby stíhala provozní dobu školky a školní družiny, a její plat byl tedy dále poměrně zkrácen. Jelikož ale na oddělení, ve kterém pracovala, byl dlouhodobý podstav, musela stejně dělat v podstatě stejný objem práce jako ostatní. Když se pak při přátelském setkání její kolega František, bývalý spolužák, se kterým na úřad nastupovala společně, prořekl, že za stejnou práci bere asi o 10 000 korun hrubého více, došla jí trpělivost. Šla se zeptat nadřízené, co může se svým platem dělat, a jak je to vůbec podle tabulek možné, ale se zlou se potázala. Nadřízená se na ni obořila, co si to dovoluje, že všechno je přesně „podle zákona“, že mzdovka ví, co dělá, a že rozhodnutí o platu převzala, odvolání nepodala, tak si teď vůbec stěžovat nemůže. A že mají přece zakázáno o platech mluvit, a to že si s Frantou teda vyřídí.