Operační program Zaměstnanost (OPZ) Evropského sociálního fondu v současné době nabízí jedinečnou možnost získat finanční podporu na zavádění opatření na podporu rovných příležitostí v podnicích . Rovné příležitosti a diverzita ve firemní praxi jsou stále aktuální témata a to obzvláště s ohledem na aktuální situaci zaměstnanosti v ČR. Firmy i veřejná správa se snaží přilákat kvalitní zaměstnance a zaměstnankyně a značka zaměstnavatele podporujícího rovné příležitosti nabírá na síle.

Je česká legislativa dostačující v oblasti antidiskriminace? Odpověď na tuto otázku nám může přinést velmi výstižná kauza, byť ne úplně nejnovější.  V roce 2011 zamítl soud obvinění vznesené primářkou nejmenované nemocnice, která zjistila, že pobírala zhruba 50 % platu svého kolegy, taktéž primáře, pracujícího však v prestižnějším oddělení. Argumentem zaměstnavatele bylo, že ženy i muži byli v nemocnici odměňováni různě, nešlo tudíž o diskriminaci na základě pohlaví, a že si žena mohla o zvýšení svého platu požádat. Jak si ale mohla o navýšení svého platu zažádat, když netušila, že má plat o tolik nižší než její kolega? A jak by to mohla vědět, když o platech a mzdách se nemluví a firmy si navíc mlčenlivost často vymiňují, v rozporu s českým právem?

Vzhledem k tématu tohoto čísla Zpravodaje jsme tentokrát hledali v Knihovně Gender Studies publikace, pro které jsou hranice definujícím tématem. První popisovaná kniha je souborem fotografických portrétů žen, které žijí v albánských horách jako tzv. panny z přísahy. Jev, který jinde nemá obdoby, je spjat s jasně ohraničenou oblastí výskytu. Druhá představovaná publikace nahlíží na hranice kriticky. „Feminismus bez hranic“ rozebírá jednotlivé aspekty formování států a národů z různých perspektiv a popisuje, jak umělé hranice mizí tam, kde je solidarita.

V Německu platí od 6. ledna 2018 zákon, díky kterému vznikl individuální nárok zaměstnanců a zaměstnankyň na informace ohledně mezd kolegů a kolegyň (Entgelttransparenzgesetz). Kdo má zájem, může zjistit, na základě jakých kritérií je stanovena jeho či její mzda a jak vypadá v porovnání s kolegy a kolegyněmi. Zákon by měl dle předkládajícího ministerstva pro rodinu přispět k prolomení tabu ohledně výše mezd, resp. zakořeněné představy, že se o ní nemluví.

Genderová rovnost i je stejně jako zákaz diskriminace ukotvena v národní legislativě i v nejrůznějších mezinárodních dokumentech, které Gruzie ratifikovala. Realita je však jiná. Genderová nerovnost v Gruzii přetrvává v politickém, ekonomickém i sociálním životě. Gruzie obsadila 76. místo z celkového počtu 188 zemí v Genderovém indexu nerovnosti - Gender Inequality Index (GII).

V nové rubrice zpravodaje vám představíme, s jakými případy se v právní poradně Gender Studies nejčastěji setkáváme. Vybrali jsme témata, která se mezi jednotlivými dotazy objevují opakovaně. Příkladové dotazy doprovází i přehledně zpracované odpovědi. Následující dotaz se týká genderového rozdílu v odměňování.

Rumunsko je od roku 2007 součástí Evropské unie a jako takové je i součástí hodnotového naladění v rámci podpory genderové rovnosti jakožto konceptu. V tomto ohledu funguje i genderový mainstreaming a tak se genderová rovina odráží například i v projektech, které jsou zaměřeny na oblasti specifického vzdělávání.

V ostatnej dobe je možné aj mimo akademického a aktivistického kontextu vidieť časté používanie slova feminizmus. Píšu o ňom populárne časopisy, najmä viaceré známe ženy prezentujú v médiách voči feminizmu svoje sympatie, prezentované sú rôzne podoby angažovania sa v prospech žien. Iste, identifikovanie sa žien a mužov s feminizmom si zaslúži uznanie. Avšak, dokážeme rozpoznať feminizmus ako hnutie za sociálne, politické a ekonomické práva, ktoré sa s osobnými ašpiráciami rozchádza?

Nevládní nezisková organizace NESEHNUTÍ hledá kolegu nebo kolegyni na částečný pracovní úvazek na tyto pracovní pozice:

• administrativní koordinátorka či koordinátor projektů v oblasti rovnosti žen a mužů
• koordinátorka či koordinátor aktivit v oblasti genderově citlivého vzdělávání

Jak vypadá současná realita českých porodnických služeb a péče? Odpovídá situace a možnosti porodnic potřebám rodiček a jejich dětí? Co je standardní péče, které praktiky v porodnictví lze označit za problematické a kde jsou hranice porodního násilí? Jaké jsou etické a praktické stránky domácích porodů, zřizování porodních domů a jaká je pozice porodních asistentek? Co ovlivňuje výzkum v oblasti porodnictví, jaká jsou specifika výzkumné činnosti a možnosti uplatnění výsledků?

Odpovědi nejen na tyto otázky hledaly na diskusním večeru v Knihovně Gender Studies biostatistička Markéta Pavlíková a porodní asistentka Ivana Königsmarková. Diskusi, která proběhla 24. dubna, moderovala Gabriela Kontra. Skutečnost, že se jedná o aktuální problematiku, dokládá jak velká účast, tak živá diskuze.