[ 31.8.2020, Kolektiv Act*Pride ]

Tímto podtitulem pořadatelé*pořadatelky chtěli*y upozornit na vzrůstající homofobii, transfobii a xenofobii v zemích V4 - a především v Polsku. Znovuzvolený prezident Andrzej Duda prohlašuje, že LGBTQ+ lidé nejsou lidé, ale ideologie. V posledních dnech se situace zhoršuje, dochází k zatýkání a násilným útokům na polskou queer komunitu. Naše sexuální orientace není žádnou ideologií, ale způsobem, jakým milujeme. Naše genderová identita se nevyvíjí skrze indoktrinaci, ale naopak se vymezuje vůči normativitě zjednodušujících rolí žen a mužů.

LGBTQ+ lidé v Polsku nyní čelí diskriminaci, útlaku i policejní brutalitě nejen v tzv. zónách bez LGBT, ale i v hlavním městě. Přímou reakcí na tyto události byla hlavní debata festivalu s názvem Fear of queer? O životě queer lidí v Polsku, nebo přednáška s následnou diskuzí o sexuálním násilí a zneužívání nejen v polské církvi.

Cesta za tělesnou autonomií

Festival Act*Pride zahájila pondělní diskuze, připravená ve spolupráci s organizací Trans*parent o tom, zda jsou trans*lidé nositeli ideologie. Z aktuálních témat Act*Pride reagoval na trendy v online seznamování, sexuální zdraví, prevenci HIV a další oblasti, o kterých se příliš nemluví. Takovým tabu, jak zvenku, tak uvnitř queer komunity, například zůstává oblast intersexuality. V rámci úterní diskuze byl otevřen prostor věnovaný zkušenostem intersex lidí, jakým problémům nyní čelí, co to jsou normalizující operace a proč jsou vnímané jako neetické, nebo před jakými výzvami stojí rodiče intersex dětí a kam se mohou obrátit pro radu.

Bisexualita je spektrum

Další méně viditelnou a opomíjenou skupinou v rámci LGBTQ+ komunity, je písmeno B - lidé identifikující se jako bisexuální. V České republice dodnes panuje mýtus, že bisexualita neexistuje a není oficiálně uznána ani českou sexuologií. V rámci panelové diskuze, sdílelo pět panelistů a panelistek své osobní zkušenosti, coming out, jakým stereotypům a stigmatizaci čelí, probírali často kladené otázky, zda jsou bi-lidé promiskuitní, monogamní nebo polyamorici a jaká je nyní (ne)reprezentace bisexuality v kultuře, médiích a veřejném prostoru obecně. Lidi s bisexuální orientací nezastupuje žádná v ČR působící organizace, jejich hlasy nejsou příliš slyšet ani ve queer komunitě, natož na veřejnosti. Typickým příkladem může být titulek “Gayové a lesby mohou uzavírat manželství”, který na bi-lidi úplně zapomíná.

Solidaritou ke změně

Pride není jen o zábavě. Každý člověk se rád baví, ale chceme u toho být sami sebou a cítit se bezpečně. Act*Pride utváří prostředí, ve kterém se skutečně potkává specifická komunita, a klade si za cíl o ni pečovat. Příjemným odlehčením byla například talk show o navazování vztahů a sexuálních zážitcích nebo čtení poezie pětice queer básníků a básnířky ve vnitrobloku Kampusu Hybernská. Celkově se ovšem Act*Pride 2020 věnoval především lidskoprávním otázkám. Závěrečná diskuze Fear of queer? O současné situaci v Polsku nastínila pozadí nejen politického zákulisí, ale například i každodenní starosti, které zažívá místní queer komunita. Pozvání přijala historička a redaktorka A2larmu Veronika Pehe, aktivistka Justyna Janowska z Náměstí kvíru, která se dlouhodobě věnuje tématu mezinárodní migrace i dva aktivisté a básníci Patrycja Sikora z Poznaně a Filip Kania z Varšavy. Patrycja i Filip popisovali, co jim a jejim partnerům*partnerkám a přátelům hrozí. Necítí se bezpečně, bojí se o svůj život i budoucnost. Zdůrazňovali také tíživou situaci duševního zdraví polské queer komunity - v současnosti má totiž až 70% mladých LGBTQ+ lidí sebevražedné myšlenky a tato čísla se zvyšují. Podpůrné solidární akce v zahraničí mohou utlačovaným queer lidem pomoci s vědomí, že v tom nejsou sami.

Kolektiv Act*Pridu

Act*Pride vznikl svépomocí, bez sponzorů a VIP zón, je protestem i kritikou, ale nejedná se o žádný anti-Pride. Pořadatelé*pořadatelky zvolili*y termín ne proto, aby na komerčním Pridu parazitovali*y, ale proto, že chtějí nabídnout alternativu, dělat akce otevírající tabu, bourající předsudky a snažit se aktivně bojovat proti obrovskému self stigmatu uvnitř komunit i proti stigmatizaci obecně. Boj LGBTQ+ lidí nekončí. Stále si totiž nejsou všichni z této rozmanité skupiny rovni. Lidé s odlišnou genderovou identitou, či menšinovou sexuální orientací musí dostat prostor. Pokud je veřejnost nezná, musíme je představit. Proti stigmatu a předsudkům se Act*Pride snaží bojovat vzděláváním a osvětou.

Act*Pride je politický. Pořadatelé*pořadatelky říkají: „Jsme queer, jsme trans, jsme feministky a feministé a další a máme právo být také hrdí. Myslíme si, že každý člověk má v sobě schopnost měnit společnost k lepšímu na základě toho, co v životě zažil*a, nebo se o to alespoň pokusit. Přizpůsobováním svůj potenciál vymažeme. Chceme se podělit o naše zkušenosti a příběhy.”

Na přípravě se podíleli*y bývalý*é i současní*é členové/ky kolektivu Alt*Pride a organizace, kolektivy a hnutí jmenovitě: Trans*Parent, Sestry Věčné Radosti, Femme gang a další. Celý Act*Pride zaštiťuje kolektiv ACT UP Prague - česká pobočka mezinárodní organizace ACT UP, věnující se primárně destigmatizaci, prevenci a osvětě o HIV.