[ 28.1.2011, Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Rovné příležitosti > Trh práce ]

Genderovým rozměrem finanční krize se zabývá nová publikace obecně prospěšné společnosti Gender Studies s názvem KRIZE JAKO NOVÝ ZAČÁTEK, NEBO PROMARNĚNÁ ŠANCE? , která vychází v těchto dnech. Publikace vznikla z důvodu absence genderového pohledu na dění okolo krize u nás, v Polsku i na Slovensku a také nedostatku informací o sociálních dopadech a vlivu na podobu veřejných služeb, jejichž podoba výrazně ovlivňuje postavení žen ve společnosti.

Při prvních projevech krize v Evropě se tehdejší i dnešní ministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, dnes TOP 09) nechal v Hospodářských novinách slyšet, že hovořit o krizi v Česku je nesmysl, protože tu žádná není a ani žádná nehrozí. Prohlásil to v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny. A pokračoval: „Neznamená to, že americká krize nebude mít žádný dopad na českou ekonomiku. Zpomalení ekonomiky přijde. Jediné, co se však stane, je, že Češi budou bohatnout o něco pomaleji než dosud. Pořád ale budou bohatnout.”

Finanční krize je realitou. Je realitou, i když ne vždy je skutečnou příčinou opatření a politik, které se chystají nebo už fungují. Finanční krize má nejen své příčiny, ale i důsledky a dopady. Ty však nejsou univerzální, jak se mnohdy zdá a jak deklaruje politická reprezentace. Na některé skupiny obyvatelstva jsou dopady kvůli stavu ekonomiky i politickým opatřením intenzivnější. Finanční krize má i svůj genderový rozměr. To nemusí nutně znamenat, že dopadá ve všech svých fázích hůře na ženy (řada analýz však tento fakt potvrzuje), jde především o to, že na muže a ženy dopadá jinak a různou měrou. Intenzita dopadů ze sféry ekonomiky se zvyšuje, pokud se k tomu přidají škrty v sociální oblasti, které dopadají především na ženy a následně na děti a postavení domácností. Na to upozorňuje i Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu: „Díky koncentraci žen v sektoru veřejných služeb byly ženy v minulosti chráněny před dopadem recese. Protože jsou však ženy často zaměstnány ve veřejném sektoru a využívají služeb, jako je péče o děti, jsou velmi citlivé na rozpočtové škrty, k nimž se přistupuje v důsledku nižších daňových příjmů. Je třeba mít také na paměti, že vlády musejí v následujícím desetiletí splatit své obrovské deficity. V důsledku snížení veřejných výdajů dochází také k přesunu služeb, jako je péče o děti, zpět na ženy, které se proto nemohou zapojit do společnosti mimo oblast domácnosti. Podobně také v socioekonomicky znevýhodněných hospodářstvích je důsledkem škrtů v podpůrných službách to, že je na ženy kladeno větší břemeno ze strany rodin i společnosti.“ Finanční krize se dotkla české ekonomiky i veřejných politik, i když vlivné osobnosti její existenci nejprve popíraly a zpochybňovaly i její vliv na Českou republiku.

OBSAH PUBLIKACE:

I. Finanční krize feministickou perspektivou

Od paradoxů ke krizi. Sociální a feministická kritika.

Na koho se přesouvají rizika a náklady?

Feministický pohled na současné globální krize.

 Ekonomická krize v mediálním čase třikrát jinak. I

II. Dopady finanční krize na sociální a rodinnou politiku

Genderové aspekty finanční krize: sociální a rodinná politika.

Vliv finanční krize na postavení sólo rodičů v České republice.

III. Reformy: vzdělávání a výzkum

Reformní politiky v oblasti školství a výzkumu: Současný stav a vyhlídky z hlediska genderových nerovností

Argumenty pro školné: kritický pohled.

IV. Migrace v době krize

Ekonomická recese a vliv na postavení migrantů a migrantek.

V. Finanční krize a neziskové organizace

Společenská odpovědnost firem v krizi.

Social Watch: Krize a její dopady. Studentská iniciativa

Vzdělání není zboží.

Otevřená společnost: Krize jako šance na změnu

Gender Studies, 1. vyd., 84 str., 2010.

Vaše dotazy zodpovíme na tel. +420 224 913 350 nebo mailem na adrese mailto:knihovna@genderstudies.cz.