[ 1.2.2005, Mikuláš Kroupa ]

Podle Českého helsinského výboru a Českého svazu žen jsou matky a vůbec ženy všech věkových kategorií diskriminovány na českém trhu práce. Podle těchto organizací existují značné rozdíly především ve finančním ohodnocení. Ženy mají o 25 procent nižší platy než muži na stejné pracovní pozici.

Jak rozdíly vyrovnat? Nejnovější projekt s výmluvným názvem Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života mimo jiné nabízí zaměstnavatelům metody, jak vytvořit pracovní podmínky, které umožní pracovníkům plnohodnotný profesionální i rodinný život.

Jedině tak totiž firma získá například loajalitu svých zaměstnanců. "Nejde o to, aby zaměstnanec pracoval méně, tedy aby mohl lépe realizovat své osobní potřeby. Jde o to, aby měl možnost pracovat chytřeji, to jest, lépe využít pracovní dobu."

"Aby mohl využívat flexibilní možnosti práce, jako posun pracovní doby, různé typy zkrácených úvazků, práci z domova či práci na dálku za využití moderních technologií," říká Jana Chržová z Českého helsinského výboru.

Rodičovská, ne mateřská

Projekt se řešením platové nerovnosti mezi mužem a ženou nezabýval, Český svaz žen přišel totiž s tím, že pokud se vyrovnají příležitosti na trhu práce, časem se vyrovná i finanční ohodnocení mužů a žen. Ať si muži zkusí starat se o děti, říká Zdeňka Hajná, předsedkyně Českého svazu žen: "Proč by se musela mladá dívka ocitnout na mateřské dovolené, a otec ne? Dnes už máme nastartované předpisy tak, že nehovoříme jen o mateřské, ale i rodičovské dovolené."

"Je nutné, aby společnost začala diskutovat o úloze a roli mužů, a aby muži na sebe převzali svůj díl otcovství. A aby do určité míry neparazitovali na ženské pracovní síle."

"Vezměme si například švédský sociální systém. Tam se předpokládá, že muž by si měl vzít nejméně měsíc otcovské dovolené, aby si vyzkoušel, jaké to je, pečovat o dítě. Například i zavedení takové dávky by přispělo k tomu, aby se začalo hovořit o větším podíle mužů na výchově dětí."

Tradiční model rodiny v krizi?

Jak se projekt podaří aplikovat do praxe, je věc přinejmenším problematická, přiznává Zdeňka Hajná: "Zaměstnavatele je nutno senzibilizovat, že ženská pracovní síla je pro ně kvalitní pracovní silou a že může být i stabilní silou. A je též potřeba využívat těch vlastností, které jsou ženám dány."

"Je nutné utvářet celospolečenské klima: nabízíme i takové aktivity, které by měly působit na veřejnost."

Na otázku, zda v moderní době neztrácí tradiční pojetí rodiny, tedy pojetí podle modelu 'žena starající se o děti, muž zajišťující obživu,' smysl, Roman Joch z Občanského institutu odpovídá: "Model 'žena starající se o děti, muž zajišťující obživu' není jen tradiční pojetí, ale hlavně přirozené pojetí. Názor, že muži parazitují na pracovní síle ženy, mladé matky, je absurdní. Objektivně malé dítě více potřebuje maminku než otce. V pubertě je to naopak."