[ 28.2.2009, Jitka Kolářová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Firemní školky jsou jednou z možností, jak zajistit péči o malé děti a umožnit rodičům návrat do práce. K tématu nejrůznějších firemních zařízení péče o děti, včetně miniškolek, nově navrhovaných prorodinným balíčkem, pořádala obecně prospěšná společnost Gender Studies 4. února kulatý stůl. V podtitulu akce bylo „dialog zúčastněných stran“, účastnili se ho tedy zástupci a zástupkyně firem, které mají zájem o firemní školky, dále agentur, nabízejících firmám zřizování školek, a veřejných školek a jeslí. K jednacímu stolu zasedli také zástupci a zástupkyně Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.

Hlavní otázkou byly praktické možnosti zřízení firemní školky podle dosavadních norem a také podle navrhovaného prorodinného balíčku.

Ekonomická krize a firemní školky

Diskuse odstartovala konstatováním, že hrozba ekonomické krize výrazně ovlivňuje rozhodování firem o zřízení firemní školky, protože ta patří mezi nejnákladnější firemní programy na podporu slaďování práce a rodiny u zaměstnanců a zaměstnankyň. Také zkušenosti zřizovatelů školek pro firmy na klíč ukazují, že firmy se zakládáním firemních školek v současnosti vyčkávají a čekají, jak se vyvine jejich finanční situace. Pokud by však firma školku přece jen chtěla zřídit, nabízí se jí varianty, z nichž podle zúčastněných firem ani jedna není v praxi příliš použitelná.

Školky a miniškolky

V prorodinném balíčku navrhované miniškolky mají pro zaměstnavatele řadu limitů, důvodem je například jejich omezení maximálním počtem 4 dětí v jedné miniškolce. O zřízení školky totiž v současné době z důvodů finanční nákladnosti uvažují především velké firmy, a ty potřebují mnohem větší kapacitu. Zkušenosti firem ukázaly, že i v poměrně malé firmě (100 zaměstnanců/zaměstnankyň) je nutná kapacita nejméně 7 dětí, u velkých firem se jedná už o 30 až 50 dětí.

Dalším mínusem je také fakt, že pokud by firma zřídila takové zařízení s  omezeným počtem míst, bylo by umístění dítěte velmi exkluzivním benefitem jen pro vybrané zaměstnance a zaměstnankyně firmy. A s takovými opatřeními vždy firmy zacházejí velice obezřetně.

Miniškolky, kde o děti pečuje pouze jedna osoba, navíc v sobě nesou jednu velkou překážku: pokud se této jedné osobě cokoli stane, onemocní, dojde k úrazu, či se jen bude potřebovat vzdálit, ocitnou se děti bez péče, bez dozoru. To se v běžných školkách či jeslích stát nemůže: o větší počet dětí se tu stará více sester či učitelek (přitom na jednu vychovatelku připadá podobný počet dětí jako v miniškolce). To je důležité i v případě, kdy jedno dítě potřebuje individuální péči – dostane se mu jí, a současně ostatní děti nebudou opomenuty. To však v miniškolce nepřichází v úvahu.

Školky dle školského zákona

Pokud by se firmy rozhodly zřídit školku dle stávajícího školského zákona, dostanou sice dotace od státu, ale musejí se řídit přísnými normami, které je dnes velmi těžké naplnit. Mezi tyto normy patří třeba i metráž hřiště, jenže firmy obvykle nedisponují vhodnými objekty.

Školky dle školského zákona jsou navíc určeny především dětem od 3 let. Největší zájem ale mají firmy a jejich zaměstnanci a zaměstnankyně o zařízení péče o děti od 1 do 4 let. Důvodem je možnost dřívějšího návratu rodičů na trh práce a možnost využití např. flexibilních pracovních úvazků. Od pěti let už rodiče využívají spíše obecní mateřské školky.

Zřízení školky podle školského zákona má ale nesporné výhody v oblasti financí: vedle zmíněných dotací jde i o slevy na dani. Vlastimil Bachor, vedoucí oddělení daně z příjmu právnických osob na Ministerstvu financí potvrdil, že zřízení školky podle školského zákona, tak i budoucí zřízení miniškolky si budou moci zaměstnavatelé odečíst z daní.

Hygienické normy, které požaduje školský zákon, ale i relevantní zákon o vázané a volné živnosti, jsou nad rámec požadavků EU. Tyto normy neplatí pro miniškolky, proto bude existovat nelogické rozdělení, dle něhož některé zařízení péče o děti tyto normy musí plnit, a jiné ne.

Diskutující se shodli, že ačkoliv snaha státu rozšířit a zpružnit možnosti zřizování firemních zařízení péče o děti je velice vítaná, je prorodinný balíček pouze prvním krokem, za nímž bude muset následovat mnoho dalších. Dosavadní, ale i navrhované úpravy totiž zaměstnavatelům situaci neusnadňují. Mnoho firem je dnes ochotno vyjít vstříc pracujícím rodičům. Stále častěji například nabízejí flexibilní formy práce a částečné úvazky. Pokud ale vypadne k nim komplementární část, tedy zařízení péče o děti, zůstanou částečné úvazky nenaplněny.

Je tedy třeba, aby opatření upravující zřízení školek a jeslí byla průhlednější a praktičtější, ale zároveň aby nerezignovala na kvalitu péče a zájmy dětí.