[ 28.2.2009, Helena Skálová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

V Berlíně bylo genderové rozpočtování zavedeno na zemské (státní) i samosprávné úrovni po tříletých přípravách v roce 2005 a šlo o první strategii tohoto druhu v Německu. Berlín jako spolková země má 3,5 mil obyvatel a obyvatelek a je rozdělena na 11 samosprávných celků s vlastními rozpočty. Pro rok 2009 je s ohledem na gender schváleno 56 položek v rozpočtech samospráv a všechny kapitoly v rozpočtu státním.

Gender budgeting byl v Berlíně zaveden jako fiskální nástroj gender mainstreamingu a je vnímám jako efektivní kontrolní mechanismus, který poskytuje možnost restrukturovat systém veřejných financí tak, aby přispíval ke zvýšení genderové rovnosti ve společnosti. Jedním z důvodů pro zavedení toho typu systémového rozpočtování bylo i zajištění větší transparentnosti veřejných výdajů a vyšší informovanosti směrem k veřejnosti. Gender budgeting je zemským vedením vnímán i jako nástroj demokratizace vlády a samosprávy, který doplňuje průběžnou implementaci konceptu gender mainstreamingu a přispívá k procesu managementu kvality ve státní a veřejné správě.

Analýzy – aneb s čím je třeba začít

Celý proces se soustřeďuje na veřejné výdaje. Berlín začal s tímto projektem na všech ministerstvech a v zemské vládě a proces stále rozšiřuje a prohlubuje. Prvním krokem bylo analyzovat, kolik žen a mužů přijímá veřejné výdaje a jak jsou využívány veřejně financované instituce. Konkrétně se analýza soustředila na tyto klíčové oblasti:

• Kdo přímo využívá veřejné zdroje?

• Jaké instituce odpovídají za další distribuci finančních prostředků?

• Kdo tvoří cílovou příjmovou skupinu veřejných finančních prostředků a služeb a stačí v tomto případě analyzovat genderové statistiky, nebo je třeba zkoumat konkrétní životní situace?

• Jaká data či informace jsou navíc potřebná ke komplexní analýze stávající situace?

Kde je vůle, jsou i výsledky

Zavádění genderového rozpočtování v Berlíně bylo podmíněno širokou politickou podporou této myšlenky. Přesto se zpočátku nevyhnulo problémům. Objevili se lidé, kteří nechápali či považovali za zbytečný sběr dat pro počáteční analýzy, i kteří se obávali, že větší transparentnost veřejných výdajů může vést ke krácení zdrojů pro jejich organizace. Jako příklad zde můžeme uvést organizaci, která úspěšně získávala peníze na proženské projekty, a která si nebyla jistá, zda o část prostředků nepřijde ve prospěch podobných projektů zaměřených na muže.

Ale celý proces dosud probíhá poměrně úspěšně, mnoho zpočátku nedůvěřivých politiků a političek i úředníků a úřednic postupně odhaluje potenciál spravedlivého rozpočtování, které zohledňuje životní situaci všech sociálních skupin. Možnosti využití tohoto typu rozpočtování se v berlínském kontextu jeví velmi přínosně i pro situaci migrantských komunit.

Státní komise pro gender mainstreaming tento unikátní proces v Berlíně stále sleduje a analyzuje jeho výsledky. Jedná se o rozpočtový systém, který je zatím stále poměrně nový, nicméně vše nasvědčuje tomu, že když je celý projekt zodpovědně připravený a jednotlivé kroky jsou správně realizovány, vše funguje ku prospěchu a rozvoji demokratické a rovnoprávnější společnosti.

Více informací včetně vybraných kapitol z rozpočtů jednotlivých resortů naleznete na: http://folk.uio.no/mariusos/Vilnius2008/Files/04Faerber.pdf