[ 28.2.2009, Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Od ledna se stalo genderové rozpočtování v Rakousku součástí zákona. Veřejné instituce musí analyzovat své rozpočty a rozpočtový proces s ohledem na dopady na ženy a muže. „Genderové rozpočtování se dostalo v Rakousku do zákona, i proto že mu řada rakouských poslanců a poslankyň nerozuměla,“ říká rakouská ekonomka a odbornice na genderové rozpočtování Elisabeth Klatzer.

Jak byste jednoduše vysvětlila, co to je genderové rozpočtování člověku, který o něm nikdy nic neslyšel?

Jde o rozhodování o využívání veřejných financí, které se rovnoměrně zaměřuje na potřeby a priority žen a mužů. A do tohoto rozhodování by měli být zapojeni i občané – muži a ženy.

V Rakousku platí od ledna nový zákon. Podle něj musí každá veřejná instituce provádět genderové rozpočtování. Jak toto legislativní opatření v praxi funguje a jaké povinnosti instituce vlastně mají?

Zákon o rozpočtové reformě, jehož hlavním cílem je orientace na výkon, obsahuje jako jeden z hlavních principů genderové rozpočtování. V platnost vstoupil 1. ledna tohoto roku, takže zatím není možné hovořit o nějakých konkrétních dopadech. Ale je vidět, že veřejné instituce berou tento úkol vážně, protože jde o zákon. Velmi aktivní přístup má např. Ministerstvo financí. V praxi to vypadá tak, že každé ministerstvo si musí nastavit vybrané množství cílů a indikátorů, které umožňují měřit výkon. V této souvislosti požádalo ministerstvo financí ostatní resorty, aby byl alespoň jeden ze tří indikátorů a cílů zaměřený na gender.

Kde se vlastně zrodil nápad, aby se genderové rozpočtování stalo součástí rakouského zákonodárství. Je to výsledek práce neziskových organizací nebo politické rozhodnutí?

Zákon o rozpočtové reformě, která obsahuje i princip genderového rozpočtování, byl jednohlasně schválen rakouským parlamentem a je výsledkem mnoha aktivit i šťastných náhod. Prvotním momentem pro otevření diskuze o genderovém rozpočtování byla diskuze o změně ústavy iniciovaná středo-pravou vládou po roce 2000. Tehdejší opoziční strany, sociální demokraté a zelení, hledaly zajímavé návrhy do diskuze. Aktivní občanské skupiny do debaty vnesly problematiku genderového rozpočtování. Zajistit pro toto téma podporu opozičních stran bylo poměrně jednoduché. Velmi dobře připravený návrh o gender budgetingu tak získal šanci stát se součástí diskuze o reformě.

Nakonec musím také poznamenat, že genderové rozpočtování se do zákona dostalo také proto, že velká část zákonodárců a zákonodárkyň o něm neměla dostatek informací a nebyla si vědoma jeho potenciálu pro změnu a možných dopadů. Nebo si dokonce i mysleli, že se může stát neškodným a bezzubým nástrojem.

Jaké emoce genderové rozpočtování vzbuzuje v Rakousku? Jak ho vnímají politici a političky, veřejná správa, odborníci a odbornice?

Vnímání gender budgetingu se odlišuje mezi jednotlivými politickými úrovněmi. Zatímco politiky, političkami a veřejnou správou na federální úrovni (především na ministerstvu financí a ministerstvem odpovědným za genderovou rovnost) je vnímán jako důležitý princip, na lokální úrovni se mu nedostává moc pozornosti. Výjimku tvoří pár obcí, kde zahájily tento proces neziskové organizace. Často do něho bývá zapojena nejen veřejná správa, ale i aktéři z občanské společnosti.

Některé regiony se zabývají genderovým rozpočtováním velmi seriózně a odpovědně (jako Vídeň a Horní Rakousko) a zakomponovaly tento princip do rozpočtových procedur, aby zvýšily svou odpovědnost a genderové povědomí.

Rostoucí skupina feministických ekonomů a ekonomek a dalších odborníků a odbornic na genderové rozpočtování chápe, že tento mechanismus je důležitou strategií pro změnu k více rovnoprávnému rozpočtování a demokratizaci ekonomických opatření a politik.

Jaké jsou podle vás největší přínosy genderového rozpočtování?

V Rakousku jeho uzákonění vedlo k tomu, že se velmi zvýšilo povědomí o genderových aspektech dopadů politických reforem. To ale neznamená, že by realizované reformy genderové aspekty vždy respektovaly. Ale minimálně se zvyšuje diskuze o tom, že reformy mají odlišný dopad na ženy a muže. V současnosti se to týká daňové a důchodové reformy, která proběhla před několika lety. V souvislosti s novou legislativou hlavně doufám v to, že se zvýší pozornost k genderovým otázkám a gender se stane důležitým principem v různých oblastech politiky.

Co podle Vás v debatách na téma genderového rozpočtování nejvíce chybí v Rakousku a vůbec v Evropské unii. Co byste na prvním místě zdůraznila vy?

Velmi často se zapomíná na to, že jde o nástroj umožňující změnu. Velmi často se stává, že tématické projekty a iniciativy, které se zaměřují na genderovou analýzu, se příliš nevěnují tomu, jak iniciovat změnu – a to jak v jednotlivých politikách, tak v procesu rozpočtování. A to je největším nedostatkem řady projektů.

Vládní iniciativy jsou velmi často jen technické a postrádají veřejnou podporu. Ale právě zapojení občanů a občanek je jednou z klíčových součástí genderového rozpočtování.

A je také potřeba myslet na to, že genderové rozpočtování není jen o veřejných výdajích a analýzách příjmů, ale také o makroekonomických strategiích. Právě ty mají velmi často zásadní dopad na genderovou rovnost. Nakonec i to se stalo v souvislosti s přijetím Evropského paktu stability a růstu.

Tato dohoda stanoví velmi striktní limity na deficity veřejných financí členských států EU. Toto opatření vede k restriktivním fiskálním politikám, které nerespektují makroekonomické podmínky jednotlivých zemí. Což v realitě znamená velké škrty v období ekonomických krizí. A řada z nich se dotýká především žen – nezaměstnanost, malé zvyšování nebo dokonce platový pokles a snižování veřejných výdajů.