- - -
-
- - Zpět na hlavní stránku - English
-
-
FEMINISMUS:CZ Gender Studies, o.p.s.
 
 
Feminismy Kultura Multikulturně Rodičovství Nasílí
Historie Média Rovné příležitosti Partnerské vztahy Zdraví a tělo
 
-
Informace -

Slovníček pojmů
Historie
Pro novináře

-
- -

Diskuse

 
- -

Kalendář akcí

 
Šovinistická bomba

Zpravodajství
z Econnectu

-
- -
- -
Evropská komise navrhla směrnici, která zakazuje diskriminaci mimo oblast zaměstnání

[ 5.1.2009, Jitka Gelnarová Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Diskriminaci na základě náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace mimo oblast zaměstnání by mohla na evropské úrovni zakazovat nová směrnice. Její návrh přijala Evropská komise 2. července 2008 jako součást nově navrhovaných sociálních opatření.

Zákaz diskriminace by se týkal oblastí sociální ochrany včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče; sociálních výhod; vzdělání a přístupu ke zboží a jiným službám, které jsou k dispozici veřejnosti, včetně bydlení, a jejich dodávky.

Směrnice by měla vyplnit zbývající díry v legislativním rámci týkajícím se ochrany proti diskriminaci a zajistit rovná práva a rovné zacházení v oblastech, které byly dosud mimo právní úpravu. V současné době evropská legislativa zakazuje mimo pracoviště pouze diskriminaci na principu pohlaví, rasy nebo etnického původu; zbylé čtyři důvody diskriminace, tedy sexuální orientace, věk, náboženství nebo víra a zdravotní postižení jsou na celoevropské úrovni ošetřeny pouze v oblasti zaměstnání.

Zásadním praktickým důsledkem přijetí směrnice by byla vynutitelnost ochrany před takovou diskriminací; postižení by se mohli propříště dožadovat spravedlnosti. Jako součást tzv. EU acquis by během svého přijímacího procesu směrnici musely přijmout také státy žádající o vstup do EU.

Současná podoba návrhu je výsledkem několikaměsíční debaty v Bruselu i v některých členských státech. Během roku 2007 byla předloha podrobena řadě diskuzí, od července toho roku probíhala online konzultace s širokou veřejností, do debaty se zapojili sociální partneři a nevládní organizace; prostřednictvím průzkumu Evropského podnikatelského konzultačního panelu se jí zúčastnil také podnikatelský sektor.

Ve hře byly dvě varianty směrnice, užší, která zakazovala diskriminaci mimo zaměstnání pouze na základě zdravotního postižení, a varianta širší, tzv. horizontální směrnice, pokrývající všechny čtyři oblasti. Nakonec byla poněkud nečekaně přijata varianta širší, pro horizontální směrnici se po dlouhých a bouřlivých diskuzích ve své rezoluci vyslovil také Evropský parlament. Iniciativu Evropské komise podpořila většina veřejnosti a nevládních organizací a také odbory, naopak proti navrhované směrnici se postavili zástupci zaměstnavatelů poukazující na hrozící nárůst administrativy, byrokracie a nákladů.

Aby byla schválena, musí směrnici podpořit všech 27 států EU a Evropský parlament, což nebude snadné. Na jednání pracovní skupiny Rady pro sociální otázky a na zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální věci, zdraví a ochranu spotřebitelů (EPSCO) návrh podpořilo 24 z 27 členských států, s tím, že předlohu je nutné dále komentovat a studovat na úrovni jednotlivých států a odstranit některé nejednoznačnosti, které by mohly způsobit právní nejistotu.

Jedním ze států, které návrh směrnice nejvíce podporují, je Nizozemí, kde je míra ochrany proti diskriminaci na vysoké úrovni již nyní. Nizozemská vláda přivítala přijetí širší varianty směrnice, zahrnující opatření proti diskriminaci na základě všech čtyř sledovaných důvodů, tedy náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace. Nizozemí oceňuje konzistentní terminologii návrhu i to, že je osnova v souladu s ostatními antidiskriminačními směrnicemi, a to jak z hlediska terminologie, tak i rozsahu.

Nedůvěru k návrhu Evropské komise vyslovila Česká republika, částečně Lucembursko, největším kritikem návrhu je pak Německo. Z Německa přichází kritika zejména z konzervativních a liberálních kruhů, proti jsou také zástupci obchodních a průmyslových asociací. Směrnice by podle některých znamenala porušení principu subsidiarity, podle kterého má Evropské společenství v oblastech, jež nespadají do jeho výlučné působnosti, podnikat kroky pouze v případě, že členské státy nedokáží provést navrhovaná opatření lépe. Směrnice by údajně přinesla také vzrůst nákladů malých a středních podniků a nárůst byrokracie.

Pokud jde o Českou republiku, znění její rámcové pozice k návrhu se stalo na národní úrovni předmětem sporů. Původně spadal návrh do gesce ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny, která se k navrhované směrnici postavila kladně. V jejím návrhu české rámcové pozice mimo jiné stálo, že „ČR vítá návrh směrnice poskytující ochranu před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženství nebo víry mimo oblast zaměstnání“ a že „Česká republika má ke směrnici příznivý postoj a pro zajištění její správné a bezproblémové implementace do právních řádů členských států má velký zájem na vyjasnění případných nejasných otázek ohledně textu směrnice a jeho interpretace“.[1] Nakonec však získal návrh do gesce ministr práce a sociálních věcí, který již nepovažoval přijetí nové směrnice za nezbytný legislativní krok.

Definitivní podobu rámcové pozice České republiky schválil až Výbor pro Evropskou unii na svém zasedání na vládní úrovni 22. září 2008. Výsledkem byl rezervovaný postoj. Podle schválené pozice „ČR nepovažuje návrh směrnice poskytující ochranu před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženství nebo víry mimo oblast zaměstnání za nezbytný legislativní krok. Ochrana před diskriminací je zaručena na vysoké úrovni již v současné době, a to jak na vnitrostátní tak mezinárodní úrovni. Ochrana před diskriminací by měla být úkolem národních vlád členských států v souladu s jejich národními tradicemi a společenským konsensem.“[2]

Směrnice Evropské komise jsou pro členské státy závazné z hlediska cíle, volba prostředků k jeho dosažení, stejně jako způsob implementace směrnic do právního řádu jednotlivých států záleží na nich samotných.

Česká republika v současné době nenaplňuje ani požadavky stávajících antidiskriminačních směrnic. Antidiskriminační zákon stále neplatí potom, co ho 16. května vetoval prezident republiky. V případě zvrácení prezidentského veta a přijetí zákona by Česká republika splnila nejen nároky již platných antidiskriminačních směrnic, ale také většinu požadavků vyplývajících s návrhu nové směrnice.

Zdroje:

http://www.europarl.europa.eu/news/expert/briefing_page/33692-245-09-36-20080708BRI33691-01-09-2008-2008/default_p001c004_cs.htm

www.euroskop.cz

http://www.viaiuris.cz/index.php?p=msg&id=228

http://www.viaiuris.cz/index.php?p=msg&id=246

http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=2127991

Magazine of ILGA – Europe, podzim 2008

 
- Databaze
-

Knihovna
Knihkupectví

-

Ženské organizace

-

Studentské práce

-

Vyhledávač odkazů

- -
-

Dokumenty
a instituce

- -
- -
 

Podporují nás

- -
Hledej

- -
- -
 

Zpravodaj Rovné příležitosti do firem

- -

- -
- -
 

FacebookFacebook

- -

- -
- -
 

Na Feminismu.cz můžete poslouchat pořad Hovory na bělidle ČRo 6! (ve formátu mp3)

- -

- -
- -
 

Místa přátelská rodině
Místa přátelská rodině

- -

- -
- -
 

KATEDRA
genderových studií
FHS UK v Praze

Genderová studia FSS MU

Centrum Genderových studii FF UK

- -
-
   
Tento web spravuje Gender Studies o.p.s; © 2003; webhosting + webdesign + redakční a publikační systém TOOLKIT