[ 8.9.2008, Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Úřady roku „Půl na půl“ - respekt k rovným příležitostem 2008:

►Krajský úřad Jihomoravského kraje

►Úřad městské části Praha 10

►Městský úřad Žlutice

►Obecní úřad Milotice

Od roku 2007 organizuje Ministerstvo vnitra ČR a obecně prospěšná společnost Gender Studies ocenění Úřad roku „Půl na půl"- respekt k rovným příležitostem. Ve čtvrtek 4. září 2008 před polednem byly v Olomouci na konferenci „Rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě“ pořádané Ministerstvem vnitra ČR, Odborem rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě spolu s Univerzitou Palackého v Olomouci, vyhlášeny vítězné úřady. V kategorii krajských úřadů zvítězil Krajský úřad Jihomoravského kraje, v kategorii obcí III. typu zvítězil úřad městské části Praha 10, v kategorii obcí II. typu zvítězil Městský úřad Žlutice a v kategorii obcí I. typu obecní úřad Milotice. Ocenění za umístění bylo předáno i úřadům, které se umístily na druhém a třetím místě.

ROZHOVORY SE ZÁSTUPCI / ZÁSTUPKYNĚMI VÍTĚZNÝCH ÚŘADŮ

Krajský úřad Jihomoravského kraje – Ing. Jiří Crha, ředitel Krajského úřadu

Proč jste se rozhodli ve vašem úřadu aktivně prosazovat rovné příležitosti žen a mužů?

Na našem úřadě jsou ženy zastoupeny více než 50 procenty, a to i na vedoucích pracovních místech. Navíc máme poměrně vysoký počet zaměstnankyň na mateřské nebo rodičovské dovolené. Proto si uvědomujeme důležitost problematiky rovných příležitostí a potřebu zavádět opatření na podporu slaďování soukromého a pracovního života našich zaměstnanců. Základní východiska pro uplatňování rovných příležitostí jsou zakotvena ve Vizi Krajského úřadu Jihomoravského kraje a konkrétní opatření jsou pak rozpracována v interních dokumentech úřadu, kterými jsou např. Kodex etiky zaměstnanců Jihomoravského kraje, Pracovní řád, Vnitřní platový předpis apod.

Co jednotlivá opatření přináší?

Smyslem opatření zaměřených na zaměstnance našeho úřadu je především zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci odbornou přípravu, příležitosti dosáhnout postupu v zaměstnání, nediskriminace při získávání a výběru nových zaměstnanců apod. Neméně důležitá jsou opatření zaměřená na slaďování rodinného a pracovního života. Do této oblasti spadá např. pružná pracovní doba, zkrácené úvazky, výjimky ze základní pracovní doby a poskytování neplaceného volna z důvodu prohloubení péče o dítě do 4 let věku. V rámci zájmové činnosti dětí poskytujeme zaměstnancům pracovní volno pro činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů a instruktorů (toto pracovní volno je v rozsahu 10 pracovních dnů v kalendářním roce poskytováno s náhradou platu). Zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené mohou čerpat výhody ze sociálního fondu stejně jako ostatní zaměstnanci (např. příspěvek na rekreaci, příspěvek na důchodové připojištění apod.). Podpora rodinného života je také hlavím cílem opatření zaměřených na občany – např. realizace projektu Rodinný pas (poskytování slev v oblasti kultury a sportu, nákupů a ostatních služeb pro rodiny s dětmi, trvale žijící v Jihomoravském kraji) nebo zřízení místnosti pro matky s dětmi v budově Krajského úřadu.

Na co všechno se musí úřad, který se k takovému kroku rozhodne, připravit?

Je třeba si uvědomit, že podstatou uplatňování politiky rovných příležitostí na úřadě není jen stanovení konkrétních opatření, ale především jejich dodržování v praxi, možnost jejich využití pro všechny zaměstnance bez ohledu na pohlaví a zohledňování těchto opatření při rozhodování o veškerých činnostech uvnitř úřadu i navenek. Z tohoto pohledu je velice důležitá role vedoucího úřadu a vedoucích úředníků, jejich přístupu a znalosti problematiky rovných příležitostí.

Zjišťovali jste mezi svými zaměstnanci či občany, jak tato opatření přijímají a zda jsou s nimi spokojeni?

Ano, pravidelně jednou ročně provádíme šetření spokojenosti zaměstnanců a průzkum spokojenosti občanů s činností Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Na základě výsledků šetření a jejich srovnání s minulými roky jsou pak navrhována nová opatření.

Úřad městské části Praha 10 – Ing. Vratislav Osička, manager jakosti (certifikovaný manager CSR)

Proč jste se rozhodli ve vašem úřadu aktivně prosazovat rovné příležitosti žen a mužů?

Problematika rovnosti je v Úřadě městské části Praha 10 (dále ÚMČ) vnímána v širším pojetí jako i rovnost mezigenerační, rovnost sociálního vyloučení a rovnost ve zdravotním stavu (hendikepovaní občané). V přijatých evropských standardech kvality veřejné správy (ISO, EFQM, CSR) má tato problematika nezastupitelné místo. ÚMČ, certifikován na ISO 9001, má „povinnost“ neustálého zlepšování služeb, které je podmíněno kvalifikovanými a vstřícnými úředníky/úřednicemi s vyřešenými rovnými příležitostmi pro svou seberealizaci.

Co jednotlivá opatření přináší?

Zaměstnancům a zaměstnankyním přináší vzájemný respekt, vědomí společné sounáležitosti na výsledcích, které jsou oceňovány společensky i profesně nezávislými hodnoceními. Návštěvníci ÚMČ v periodickém hodnocení adresně oceňují citlivý přístup úřednic, zejména v sociálních službách, kde pracuje jejich převážná většina. Zainteresovaní občané/uživatelé zejména sociálních služeb oceňují konkrétní realizované akce (přidělování bytů z hlediska mladých rodin, aktivity rodičovské dovolené, sanaci rodin, bezbariérový přístup na ÚMČ, integraci handicapovaných na trh práce, azylový dům pro matky s dětmi, apod.)

Na co všechno se musí úřad, který se k takovému kroku rozhodne, připravit?

Problematika rovnosti nesmí být řešena izolovaně, ale musí se stát integrovanou součástí systému řízení a firemní kultury – etický kodex, společenská odpovědnost organizace, personální řízení, vybavení pracovišť i návštěvnických prostor, systém vzdělávání a hodnocení zaměstnanců a vedoucích úředníků a vyvážená sociální politika v regionu působení. Neméně důležitá je optimálně nastavená a periodicky realizovaná, účinná zpětná vazba od klientů/občanů i od vlastních zaměstnanců.

Zjišťovali jste mezi svými zaměstnanci či občany, jak tato opatření přijímají a zda jsou s nimi spokojeni?

ANO. Problematika rovných příležitostí je jednou z otázek každoročního průzkumu indexu spokojenosti zaměstnanců ÚMČ, která je oceňována v dlouhodobém trendu známkou 1,7-1,8 z 5ti bodové stupnice. Požadavek na určení pohlaví v anonymním dotazníku je v plánu zlepšování na příští hodnocení.Zpětná vazba poskytovaných služeb je zjišťována účelovými analýzami, dotazníkovými šetřeními (včetně podání a stížností) i vzájemnou elektronickou komunikací.

Městský úřad Žlutice – Ing. Ivana Bradáčová, tajemnice - Žlutice

Proč jste se rozhodli ve vašem úřadu aktivně prosazovat rovné příležitosti žen a mužů?

Při vyhlášení nultého ročníku soutěže Úřad půl na půl jsem zjistila, že jsem se této problematice zatím moc nevěnovala. Absolvovala jsem kurz Rovné příležitosti žen a mužů a začala jsem se o věc více zajímat. Sháněla jsem zkušenosti od kolegů i od Krajského úřadu KK a pak jsem připravila dodatky organizačního i pracovního řádu, změnila jsem ustanovení kodexu chování úředníků.

Co jednotlivá opatření přináší?

Doufám, že pocit jistoty rovného zacházení, osvědčuje se i bezplatná právní poradna pro zaměstnance i občany města, dále např. zaměstnankyně využívají možnost úhrady za vyšetření prsů. Veřejnost je informována o finanční podpoře škol a Mateřského centra Sluníčko prostřednictvím místního zpravodaje.

Na co všechno se musí úřad, který se k takovému kroku rozhodne, připravit?

Přiznám se, že jsme zatím žádné problémy nezaznamenali. Zastupitelstvo nám v rozpočtu navýšilo finance právě na úhradu lékařských prohlídek. Pro práci s dětmi, ale i pro jiné kulturní nebo sportovní vyžití vypisuje město každoročně granty.

Zjišťovali jste mezi svými zaměstnanci či občany, jak tato opatření přijímají a zda jsou s nimi spokojeni?

S výše uvedenými změnami a doplňky jsem seznámila zaměstnance v průběhu porady, byly přijaty kladně. V loňském roce jsem provedla dotazníkovou anketu spokojenosti zaměstnanců.

Obecní úřad Milotice – Alena Preslová, starostka:

„Ráda bych zdůraznila, že jsme malý úřad a postoj k rovným příležitostem je vlastně postoj toho, kdo úřad vede, což v případě naší nevelké obce je starosta, nyní již deset let starostka. Jsem vlastně ta, která dává jakousi „tvář“ úřadu i obci, samozřejmě za významné pomoci v minulých obdobích místostarosty a nyní místostarostky, projektové manažerky a také dalších členů zastupitelstva. Vždy v našem zastupitelstvu měly ženy vysoké procento zastoupení, protože jsme na kandidátce, s níž jsme šli do „soutěže“, ženy měli. Ve větším zastoupení než v kraji, Parlamentu, Senátu, také starší generace i mladší generace je zastoupena. Snažím se vést zastupitele k tomu, aby si uvědomili, jak obrovskou zodpovědnost, a přitom i šanci při naší práci máme. Po prvním volebním období jsme na můj návrh zrušili radu obce s tím, že nejde o snížený počet zastupitelů, ale o to, aby každý z nich měl v ZO rovné postavení, neboť mi na malé obci přišlo „nefér“, že někteří měli více informací než jiní a stejně se vše probíralo opakovaně. Velký význam pro mě mělo setkání s Jiřinou Šiklovou před několika lety v Praze na setkání v Senátu Ženy v politice, a pak také informativní metodika Rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů. Najednou jsem se dívala na rozpočet obce a nejen naň jinýma očima a hledala možnosti, jak malými krůčky měnit současnou situaci. Myslím, že také otázka při psaní každého projektu „zda projekt splňuje rovné příležitosti“ náš kolektiv dovedla k tomu, že se již při prvních schůzkách nad novým projektem nad tímto zamýšlíme. Jistě Vám na otázky Vámi položené konkrétně odpoví z velkého úřadu pověřené obce či kraje, pro mě je to však těžké, protože se nejedná o konkrétní opatření, ale o postoj k tomu, co každodenně řešíme.“

INFORMACE O OCENĚNÍ:

Cílem ocenění je monitoring situace v zavádění principů rovnosti žen a mužů na úřadech veřejné správy v České republice, zvýšení citlivosti úřadů k této problematice a podpora zavedení principů gender mainstreamingu a opatření zaměřených na vyrovnání šancí žen a mužů do práce a praxe úřadů. První ročník, který proběhl v roce 2007, byl nultým, testovacím. Jako jeho největší klad vnímá Ministerstvo vnitra i Gender Studies fakt, že se soutěže zúčastnilo 39 úřadů, což svědčí o tom, že se na úřadech samosprávy rovnost žen a mužů prosazuje. Jedním z výstupů prvního kola soutěže je také Příručka pro implementaci rovných příležitostí žen a mužů a principů gender mainstreamingu ve veřejné správě v ČR, která analyzuje zavádění principů rovnosti žen a mužů do strategických plánů úřadů na úrovni krajů. V roce 2008 probíhá další ročník soutěže, kterého se zúčastnilo 62 úřadů samosprávy. Tento ročník soutěže byl zaměřen především na opatření, která úřady přijímají na podporu slaďování rodinného/osobního a pracovního života.

Kritéria pro výběr vítězných úřadů:

► Existence antidiskriminačních opatření uvnitř úřadu

► Zohlednění aspektů rovnosti žen a mužů a gender mainstreamingu v oficiálních dokumentech úřadu vnitřních i zaměřených na veřejnost

►Vzdělávání zaměstnanců a zaměstnankyň v oblasti genderové rovnosti

►Opatření úřadu zaměřená na slaďování rodinného a pracovního života a cílená na zaměstnance/zaměstnankyně úřadu (zařízení péče o děti na úřadě, prodlužování rodičovské dovolené, udržování kontaktu se zaměstnanci a zaměstnankyněmi na MD nebo RD, flexibilní úvazky a alternativní formy zaměstnání, zavádění zásad genderového rozpočtování do práce úřadu)

►Opatření úřadu zaměřená na slaďování rodinného/osobního a pracovního života zaměřená na veřejnost (vzdělávání obyvatel a internet zdarma, genderově orientované průzkumy obyvatelstva, podpora zařízení péče o děti a zařízení sociálních služeb)