- - -
-
- - Zpět na hlavní stránku - English
-
-
FEMINISMUS:CZ Gender Studies, o.p.s.
 
 
Feminismy Kultura Multikulturně Rodičovství Nasílí
Historie Média Rovné příležitosti Partnerské vztahy Zdraví a tělo
 
-
Informace -

Slovníček pojmů
Historie
Pro novináře

-
- -

Diskuse

 
- -

Kalendář akcí

 
Šovinistická bomba

Zpravodajství
z Econnectu

-
- -
- -
Pořádný rámus aneb Letní škola NOISE v Lublani, II.část

[ 21.10.2004, Kateřina Machovcová Feminismy > Feminismus ]

V této části bych chtěla stručně představit dva hlavní teoretické koncepty, které tvořily rámec přednáškám, jež proběhly v rámci Letní školy NOISE v Lublani. Obě následující teorie považuji za velmi zajímavé a myslím, že mohou být zajímavou inspirací i u nás.

Politiky situování

Tento metodologický rámec pro feministickou vychází z práce Adrienne Rich, na letní škole byl prezentován především profesorkou Rosi Braidotti. Požadavek situování je odpovědí na kritiku feminismů druhé vlny, které se na jednu stranu snaží oslovit všechny ženy myšlenkou globálního sesterství, na druhou stranu množství právě těch žen, které by měly oslovit vylučuje, protože vychází z pozic žen bílých, pocházejících většinou ze střední třídy a heterosexuálních. Praktickým příkladem neporozumění mezi ženami může být například otázka umělého přerušení těhotenství: zatímco bílé heterosexuální feministky bojují za právě žen rozhodovat o svém těle a v důsledku o možnost umělého přerušení těhotenství, pokud si jej nepřejí, ženy barevné pleti a lesbičky neustále bojují za právo dítě mít – vzpomeňme nedávno otevřený případ sterilizace romských žen na Slovensku a snad i v Česku nebo nemožnost prosadit ani legislativní úpravy pro homosexuální páry, přičemž možnost adopce či umělého oplodnění pro lesbický pár zatím ani nepřipadá v úvahu. Koncept politik situování upozorňuje zejména na tři zásadní body:

  • Nebezpečí generalizace znalostí o ženách
  • Nezbytnost situování jednotlivců
  • Arogance při určování toho, kdo je centrem

Požadavek zdůraznění individuální a unikátní pozice se zdá na jednu stranu jednoduchým a výstižným principem, je však mnohem komplikovanější. Jak mám jako bílá žena mluvit o svém etnickém původu? Přemýšlela jsem vůbec někdy o tom, co znamenaná, že jsem bílá?

Politiky situování však přináší i další rizika: mohu tedy mluvit pouze sama za sebe? Co když někdo nemůže mluvit sám za sebe, můžu mluvit i za něj? Jaký politický smysl by mělo totální rozmělnění názorů a postavení? Není jednoduché najít takovou míru, ve které bude požadavek situování vyvažovat příliš zjednodušující generalizace („my ženy“) a strategicky neefektivní politiky založené na identitě jednotlivce („já, Kateřina“).

Považuji však tento požadavek za velmi smysluplný, tak jako být feministkou chápu spíše jako proces, i feministické hnutí je neustále v pohybu. Zhodnocení východisek a individuálních situací pomůže vyjasnit pozice z jakých společně komunikujeme a najít cíle, které můžeme společně prosazovat. Cíle které budou dostatečně citlivé a nebudou a priori vylučovat některé skupiny žen.

Intersekcionální teorie

Jak je vidět gender nemůže být jedinou a rozhodující charakteristikou, a proto nyní na důležitosti získává tzv. intersekcionální teorie (intersectional theory), která se snaží do sociální analýzy zahrnout i další charakteristiky – osy, podle kterých může docházet k diskriminaci.

Mezi ně patří zejména etnicita, třída, sexuální preference či věk. Základ intersekcionální teorii položila Kimberly Crenshaw svým výzkumem domácího násilí v černošských komunitách, odkryla množství témat, o kterých se nemluvilo a neupozornily na ně ani černé feministky, aby tuto komunitu nějakým způsobem nepoškodily. Další odbornice na intersekcionální teorii Nira Yuval-Davis a Floya Anthias zdůrazňují fakt, že utlačování se nenásobí, tzn. že například genderová a rasová diskriminace zároveň nejsou jednoduše dvakrát větší diskriminace než diskriminace „pouze“ genderová. Navzájem se totiž ovlivňují a vzájemně konstituují.

Pokud vás program Letní školy NOISE zaujal, sledujte webové stránky asociace, kde se na jaře příštího roku dozvíte aktuální informace o příštím ročníku. Ještě připomínám, že pro zájemce a zájemkyně o další informace bude v knihovně Gender Studies v nejbližší době k dispozici kopie čítanky. Je též možné domluvit se i na individuálním setkání a diskusi, můžete mě kontaktovat na e-mailové adrese: katerina.machovcova@ecn.cz. Moje účast byla umožněna díky Gender Studies o.p.s. a finanční podpoře z programu Socrates/Grundvig 3, oběma velmi děkuji.

 
- Databaze
-

Knihovna
Knihkupectví

-

Ženské organizace

-

Studentské práce

-

Vyhledávač odkazů

- -
-

Dokumenty
a instituce

- -
- -
 

Podporují nás

- -
Hledej

- -
- -
 

Zpravodaj Rovné příležitosti do firem

- -

- -
- -
 

FacebookFacebook

- -

- -
- -
 

Na Feminismu.cz můžete poslouchat pořad Hovory na bělidle ČRo 6! (ve formátu mp3)

- -

- -
- -
 

Místa přátelská rodině
Místa přátelská rodině

- -

- -
- -
 

KATEDRA
genderových studií
FHS UK v Praze

Genderová studia FSS MU

Centrum Genderových studii FF UK

- -
-
   
Tento web spravuje Gender Studies o.p.s; © 2003; webhosting + webdesign + redakční a publikační systém TOOLKIT