 |
|
 |
DISKUSE
Online diskuse probíhá k tématům ve vyznačených rubrikách. Máte-li
tip na nové téma k debatě, napište nám do redakce@feminismus.cz.
Sexuální obtěžování
Není tomu tak dlouho, kdy bylo sexuální obtěžování ustaveno novelou Zákoníku práce za protizákonné. Jak ovšem vypadá realita? Chápe česká veřejnost, co pojem opravdu znamená? Jaké máte zkušenosti Vy? Donutilo Vás sexuální obtěžování odejít z práce? Napište o tom! Jedině osobní příběhy pomohou vysvětlit, jaké důsledky má sexuální obtěžování.
Pro ilustraci o tom, jak zřejmě většinou dopadá zavádění klauzule o sexuálním obtěžování do praxe, uvádíme následující článek z MF Dnes (17.6.1999, strana 4)
Americká firma vyhlásila boj sexuálnímu obtěžování
T l u m a č o v (sve)- Pobavené úsměvy vyvolalo u zaměstnanců americké firmy Dura Line v Tlumačově na Zlínsku nové opatření proti sexuálnímu obtěžování. Neobvyklé nařízení, hlásit zaměstnavateli jakékoliv sexuální obtěžování,
bylo předmětem dlouhých "hospodských" debat i rodinných sešlostí. "Kdybych se měla přesně držet jednotlivých bodů prohlášení, tak za sexuální obtěžování můžu považovat už to, že mi někdo podrží dveře a usměje se na mě," řekla jedna ze zaměstnankyň firmy Dura Line Tlumačov. Za sexuální obtěžování označuje prezident firmy v novém etickém kodexu také neslušné vzkazy posílané přes počítač, plácání po zadku, náznaky, pohyby nebo líbání. "Nikdo nás nenutil, abychom prohlášení podepsali, nemluvilo se ani o propouštění v případě, že odmítneme. Vzali jsme to jako fór či americký výstřelek. U nás je jiná mentalita a nemyslím, že by prohlášení někdo využil," řekla žena, která nechtěla být jmenována. Nakonec všichni zaměstnanci, mezi nimiž převažují muži, nová pravidla chování podepsali. "Etický kodex byl sice předmětem různých reakcí a úsměvů, ale vysvětlili jsme ho lidem jako celek. A ti ho s pochopením přijali. I když jedna z jeho částí je na evropské kulturní poměry dost netradiční," uvedl ředitel tlumačovského podniku Dura Line Jaroslav Šuranský. Podnik je majoritně americký, a proto má svou firemní kulturu. S tou také souvisí jasně určená pravidla slušného chování. Ředitel Šuranský vysvětluje, že nedávno nastoupil nový prezident a stanovil určitá pravidla, která platí po celém světě. "Od Malajsie přes Evropu až po Brazílii," upozornil Šuranský. Oznámení sexuálního obtěžování zaměstnavateli je pouze jednou z několika nových zásad, se kterými se sto zaměstnanců firmy Dura Line muselo ztotožnit. Mnohem důležitější je podle Šuranského například zásada nepřijímání úplatků nebo rotidiskriminační opatření. "Propuštění kvůli sexuálnímu obtěžování zaměstnancům nehrozí," ujistil ředitel. "Ale úplatky tolerovat nikdo nebude. Jednotlivé body nového kodexu beru jako zásady, které by se měly
uplatňovat v každé kulturní společnosti," dodal Jaroslav Šuranský.
datum:
1. 7. 2003 autor:
F. T.
Rovné příležitosti a EU: Je třeba umět bránit svá práva – a naučit by se to měli i čeští muži |
Rovné příležitosti a EU: Je třeba umět bránit svá práva – a naučit by se to měli i čeští muži
12. 6. 2003
PRAHA [Econnect]
„Ačkoli z průzkumů o souhlasu se vstupem do EU vyplývá, že ženy chtějí do Unie méně než muži, jsem přesvědčena, že právě jim vstup ČR do Evropské unie jednoznačně prospěje, respektive již dnes prospěl,“ říká Michaela Marksová-Tominová z Centra pro Gender Studies.
Upozorňuje, že díky harmonizaci české a unijní legislativy došlo k zásadním změnám v zákoníku práce. S blížícím se datem případného připojení ČR k Unii se objevily například paragrafy se zákazem diskriminaci na základě pohlaví – předtím byla rovnost zaručena pouze v Ústavě, což však pro její faktické prosazování nestačilo. Byla také zavedena rodičovská dovolená, a tak po šestinedělí může na „mateřskou“ i otec; došlo i na zákaz nežádoucího chování sexuální povahy. „I přes odpor řady poslanců, že sexuální obtěžování se českých žen netýká,“ podotýká Marksová-Tominová.
Podobné šance vidí ve vstupu do EU i Johana Jonáková, taktéž ze společnosti Centrum pro Gender Studies. „Se vstupem do Evropské unie se v oblasti rovných příležitostí zvýší důraz na již přijaté, změněné a novelizované zákony – Zákoník práce, zákony o zaměstnanosti, o mzdě a platu – a jejich platnost de facto, v každodenním životě,“ předpokládá Jonáková. „Například postih diskriminačních pracovních inzerátů přinese užitek jak ženám, tak i mužům. Diskriminační pracovní výběrová řízení a diskriminující přístup některých zaměstnavatelů k ženám – a i mužům – se tak stanou minulostí,“ dodává. Protože ve státech EU je v oblasti rozhodovacích a mocenských procesů na všech úrovních větší zastoupení žen než u nás, je Johana Jonáková přesvědčena, ze se vstupem lze očekávat pozitivní dopad i u nás. „Ve sféře řešení násilí na ženách a domácího násilí je též EU o krok napřed,“ zní další argument.
Klady by mělo přinést rozšíření pracovního trhu: pro ženy na mateřské a ženy i muže na rodičovské dovolené může být příležitostí pro skloubení rodinného a pracovního života větší nabídka pracovních možností, ale i fakt, že zahraniční zaměstnavatelé poskytují ve větší míře možnost práce na různé flexibilnější druhy úvazků – částečné, poloviční či sdílení pracovního místa. „Na druhé straně nevýhodou bude, že ve státech Evropské unie nejsou ženám poskytovány zaměstnavateli takové výhody v době mateřské a rodičovské dovolené, jejíž délka je většinou kratší – například držení pracovního místa nebo placené volno v době nemoci dítěte. Ženy a muži jsou sice bráni jako rovnocenní zaměstnanci, ale péče o děti nezasahuje do pracovních povinností a není výmluvou,“ připomíná Jonáková.
„Jsem pevně přesvědčena, že z Evropské unie budeme mít jako ženy prospěch i po vstupu, i když se už zákony měnit nebudou. Existuje totiž také řada oblastí, které nepodléhají žádným centrálním direktivám, ale přesto ve většině členských zemí fungují – a my bychom si je mohli vzít za vzor,“ doplňuje Michaela Marksová-Tominová. Konkrétně vyjmenovává například podmínky vytvářené rodičům s dětmi, a to nejen v rámci propopulační politiky státu, ale i v rámci každodenního života, dále se jedná o aktivní politiku rovných příležitostí v rámci politických stran, o skutečné odstraňování diskriminace v zaměstnání a dále. Na druhou stranu je ovšem třeba umět bránit svá práva, pokud jsou porušována, a ne propadat pasivitě a skepsi a raději tiše nadávat. „Ostatně toto by se měli naučit i čeští muži,“ uzavírá.
Jana Sobotková
.
ODPOVĚDĚT
|
|
|
|
|
|
|
