- - -
-
- - Zpět na hlavní stránku - English
-
-
FEMINISMUS:CZ Gender Studies, o.p.s.
 
 
Feminismy Kultura Multikulturně Rodičovství Nasílí
Historie Média Rovné příležitosti Partnerské vztahy Zdraví a tělo
 
-
Informace -

Slovníček pojmů
Historie
Pro novináře

-
- -

Diskuse

 
- -

Kalendář akcí

 
Šovinistická bomba

Zpravodajství
z Econnectu

-
- -
- -
DISKUSE

Online diskuse probíhá k tématům ve vyznačených rubrikách. Máte-li tip na nové téma k debatě, napište nám do redakce@feminismus.cz.

Ženy, muži a válka
Pokud USA a jejich spojenci zaútočí na Irák, české jednotky se války zúčastní...
Co si Vy myslíte o válce a postavení žen a mužů v době, kdy múzy mlčí?

datum: 9. 5. 2005    autor: Věra
Statečnost žen
Dnes jsem poprvé četla tuto stránku a zaujalo mne, jak málo již dnes vědí lidé o válce. Jak moc jsme všichni zmanipulováni školou a médii, politickými žvásty a záměrně vytvořenými mýty. Těším se příští týden na dokument o ženách a válce, neboť jsem ze starší generace a něco o tom vím. Krysa66 se dne 2.7.2004 ptal-a, jak se projevuje ženská statečnost. Rozhodně je to cosi, co mužský vládnoucí svět (do toho nepočítám běžné mužské občany) se snaží popřít a vymazat lidem z hlavy. Není pro ně nic horšího nežli žena, která se umí o sebe postarat a nebojí se ani ozbrojených vojáků. Ve filmech se neustále ukazují ženy ubrečené, choulící se strachy a přemlouvající své muže, aby se do ničeho nepletli. Záměrně se potírala fakta o hrdinství žen na frontě i v zázemí. To staré ženy ještě pamatují, co to byla válka, kolik žen muselo chránit své muže a bránit je včetně svých dětí. Nebyla to většina, rozhodně menšina nenáviděných "Amazonek". Věřte mi, že dobře z vlastní zkušenosti znám nenávistný pohled muže, kterému se do cesty postaví žena a neustoupí. Ponížení muže, kterého přemohla slabá a mladší žena v boji, je vražebné, a ženy, které prožily válku, šeptem a velmi opatrně říkají, že není horšího nepřítele nežli ženou poražený bojující muž. Znám mnohá vyprávění o tom, jak ženy chodily s nůší na zádech 50-100 km pěšky k příbuzným na vesnice pro zakázané potraviny. Jak s plnou nůší spaly osamělé v lese, kde si nikdy nemohly být jisté, kdo všechno se v něm ukrývá. Každý, kdo alespoň někdy prožil sám noc v lese, ví, kolik zvuků dokáže člověka vystrašit, natož uprostřed války, kdy se volnou krajinou potuloval kdekdo. Kolik žen nosilo dopisy a zprávy mezi ilegálními bojovníky, kolik žen nosilo potraviny partyzánům, kolik jich po celou válku schovávalo židy a uprchlíky a scháněly jim potraviny. Ještě jedna věc tu je, jiný pohled na bojovníky. Zatímco muži považují za hrdiny ty, kdo zabijí více nepřátel, a rozlišují tvrdě ostatní lidi na černou a bílou stranu, ženy (alespoň ta starší generace, dnešní mládež už to neumí) se řídily humanitními biologickými sklony - chránit děti, starce a raněné jako lékaři, ale se samožřejmostí a bez nějaké lékařské přísahy. Proto v době, kdy nacisté nasadili do války děti ve věku 14-18 let a nechali je bez jídla a teplých oděvů na strážních stanovištích, ženy se na takové týrání dětí nedokázaly dívat. A světe div se, chápali to i dospělí muži. Ženy začaly nosit dětem v uniformě jídlo, pití a teplé oděvy a tito vojáčci, hladoví a vyděšení, volající ze spaní své matky, přijali pomoc českých žen jako svých adoptivních matek a na oplátku je nechávali sbírat v lese dřevo a na nádraží spadané uhlí. Někteří dokonce místo místního obyvatelstva hlídali pohyb své vlastní armády a dávali echo ženám v lese. V lese, kde se ukrývali partizáni, kterým jídlo a šaty nosily tytéž ženy, procházející s vozíky a starými kočárky plnými otopu, aby zahřály doma děti, své muže i ukrývané raněné. Partizáni nechávali ženy na pokoji, přestože věděli, že pomáhají i nepřátelským dětem. Podobnou situaci jsme mohli vidět v sobotu ve filmu "Byla láska" , kdy Němka řešila válečný problém, zda nechat nepřátelského kluka utopit v žumpě nebo ho zachránit. Film už nic neříká o tom, jak se kluk v budoucnu vyrovnal s faktem, že vděčí za svůj život nepřítelkyni, kterou svými klukovinami terorizoval. Vím však, jak se vyrovnávaly ženy se svou vrozenou humanitou vůči dětem bez ohledu na rasu či národnost. Musely mlčet a mlčeli i muži, kteří o této pečovatelské ženské roli dobře věděli. Věděli, že nová politická elita nikdy žádnou humanitu žen neuzná, že by ženy byly obviněny z vlastizrady a kolaborantství. Nenávist komunistů k ženské odlišnosti byla patrná hned ze začátku budování socialismu. Ženy byly násilně emancipované, zbavené veškerého ženství, pokořené na méněcenné slepice patřící ke sporáku a bohužel se komunistům tato propaganda povedla. Dnes se často poukazuje na poníženost žen danou biblí. Ani nejkrutější jezuité, kteří upalovali masově ženy na hranicích, nedokázali vymýtit z hlavy mužům potřebnost žen ve společnosti. To se povedlo až masové socialistické propagandě podepřené o technologie výroby. Dnes už o biologické sounáležitosti prostých mužů a žen nevíme téměř nic, protože i naše generace 50.-70. letých žen tuto přírodní sounáležitost ztratila..
ODPOVĚDĚT

 


 
- Databaze
-

Knihovna
Knihkupectví

-

Ženské organizace

-

Studentské práce

-

Vyhledávač odkazů

- -
-

Dokumenty
a instituce

- -
- -
 

Podporují nás

- -
Hledej

- -
- -
 

Zpravodaj Rovné příležitosti do firem

- -

- -
- -
 

FacebookFacebook

- -

- -
- -
 

Na Feminismu.cz můžete poslouchat pořad Hovory na bělidle ČRo 6! (ve formátu mp3)

- -

- -
- -
 

Místa přátelská rodině
Místa přátelská rodině

- -

- -
- -
 

KATEDRA
genderových studií
FHS UK v Praze

Genderová studia FSS MU

Centrum Genderových studii FF UK

- -
-
   
Tento web spravuje Gender Studies o.p.s; © 2003; webhosting + webdesign + redakční a publikační systém TOOLKIT