Technické obory. Dívky je nestudují. Nemohou? Rodiče jim to nedovolí? Lidé si dělají srandu, že to není nic pro holky? Ode všeho možná trochu. Jsou ale lidé, kteří to nechtějí nechat jen tak. A někoho to možná překvapí, ale nejsou to zrovna ony přehlížené dívky, které chtějí studovat IT, ale nemohou.

Souhlasíte s názorem, že zdravotně postižení mají mají na důstojný život a nemají být předmětem ponižování a arogance úřadů? Návrhy sociálních zákonů MPSV ČR ruší a omezují způsoby podpory osob se zdravotním postižením, jejich důstojnost, možnost uplatnění ve společnosti a zajištění přijatelné životní úrovně. Navrhované změny budou mít pro osoby se zdravotním postižením katastrofální důsledky.

KDY: 22. března 2011 od 11.30–13.00

KDE: před budovou Ministerstva práce a sociálních věcí, ulice Na Poříčním právu, Praha 2

[ Gender Studies] - Pozvánka na Křest Tváří v tvář: gender jako metodologická kategorie literárních analýz - Blanka Knotková- Čapková a kol. Zveme vás na představení nové publikace Tváří v tvář, která vznikla ze spolupráce mezi vyučujícími a studujícími na Katedře genderových studií FHS UK v Praze. Akce se koná 23.3. 2011 od 18 hod, v prostorách knihovny Gender Studies, o.p.s. Gorazdova 20, Praha 2.

[ Česká ženská lobby a Friedrich Ebert Stiftung] - Česká ženská lobby a Friedrich Ebert Stiftung vás zvou na konferenci Ženy a ekonomika, která proběhne pod záštitou Vladimíra Špidly. Konference se uskuteční 17. března 2011 od 9.30 do 17.00 v Akademickém konferenčním centru (Husova 4a, Praha 1).

[ Podpora rodin] - Rodiče a děti jsou jednou ze skupin (vedle zdravotně postižených, samoživitelek a samoživitelů či sociálně potřebných), kteří jsou nejvíce zasaženi již realizovanými nebo připravovanými škrty bez koncepce současné vlády. Skupina rodičů se rozhodla proti těmto škrtům protestovat. Přijďte je podpořit i vy v pátek 25. března do Prahy, Ostravy nebo Brna. Kromě toho můžete i podepsat petici proti škrtům v sociální oblasti: zde.

Pokud jde o MDŽ, neslavíme letos jubileum. Zato výročí obnovení rakouské ústavnosti v roce 1861 je hezky zakulacené. Do paragrafů o volbách do zemského sněmu se tehdy vloudila slovíčka, která později zamávala dějinami českého feminismu.

Mezinárodní den žen (MDŽ) je v současnosti jedním z nejvíce diskutovaných významných dnů České republiky, především v rovině politické. Připomínku boje žen za svá práva si totiž mnozí z politiků a političek spojují s někdejším totalitním režimem v bývalém Československu, kdy se oslavy MDŽ odehrávaly zautomatizovaně jako lidová slavnost, spojená s popíjením mužů a obdarovávání žen karafiáty a bonboniérami. Můžeme ale za nechutí připomínat dosažené cíle úspěšných ženských hnutí spatřovat pouze tento důvod? Nebo je MDŽ obecně odmítán v souvislosti s přetrvávající nechutí vůči cílům současných feministek, které upozorňují na to, že je stále zapotřebí snažit se o další kroky za zrovnoprávění mužů a žen?

Jak slavíte MDŽ vy? Bonboniérou, karafiátem (či jinou, méně ideologicky zatíženou květinou)? Anebo jej neslavíte vůbec? Aktivistky a aktivisté z českého anarchistického hnutí „slaví“ 8. březen trochu jinak než s červeným karafiátem – pořádají protestní akce, jejichž prostřednictvím upozorňují na nerovné postavení žen a mužů v současné patriarchální společnosti. Na mušku si berou např. genderové stereotypy, které se váží k představě žen jako matek a udržovatelek rodinného krbu, diskriminaci žen ve sféře pracovní a rozhodovací, či zneviditelňování žen obecně.

[ Gender Studies] - Představujeme Vám unikátní databázi plných verzí feministických textů, které jsou výstupem evropského projektu FRAGEN (Frames on Gender). Fragen je projekt koordinovaný holandskou organizací Aletta (Institute for women’s history). Cílem projektu bylo sesbírat zásadní feministické texty druhé vlny a představit je široké veřejnosti v podobě fulltextové databáze, která bude hodnotným zdrojem především pro výzkumné účely, pro srovnání historie ženského hnutí v evropských zemích. Vybrané texty (knihy, články, letáky, manifesty, písně, atp.) jsou produkty 27 zemí Evropské Unie, Turecka a Chorvatska.

Nová recenze na dvě publikace Rodové dôsledky krízy. Aspekty vybraných prípadov (Aspekt) a Krize jako nový začátek, nebo promarněná šance? Genderové aspekty finanční krize (Gender Studies) ve slovenské Pravdě od Luby Kobové.