Na začátku byl nápad propojit jinak spíše izolované rodiče na mateřské a rodičovské, umožnit jim pravidelná setkávání, síťování, podporu a vzdělávání. A tak vzniklo pravidelné setkávání rodičů předškolkových dětí a jejich networking, kterému jsme začali říkat „kávičky”. Tato setkání jsme po dobu trvání projektu spoluorganizovali každý měsíc.

V sobotu 16. září 2023 se pražské ulice, náměstí a parky opět rozehrají všemi barvami a my u toho nebudeme chybět! 

V červnu si připomínáme pride month a boj za práva LGBTQ+ lidí. Proto jsme se rozhodly*i další díl rubriky Ze světa múz věnovat poezii s queer tematikou a oslovily*i jsme Magdalenu Šipku, která vybrala báseň Otvory ze své nejnovější sbírky Prosím už o nás nemluv. Sbírka vyšla v loňském roce v němčině v nakladatelství Hochrot Verlag.

Téma slaďování se nám vrací systematicky do našich životů v průběhu posledních 10 letech. A ještě více bylo akcelerované zkušeností s pandemií COVID-19 , když se ukázalo, že toto téma je spojené i s novými trendy v oblasti digitalizace práce. Pokud můžeme hovořit o tom, co se změnilo – tak především přenastavení v oblasti možnosti (a v době pandemie dokonce nutnosti) využívání práce na dálku jako standardizované formy práce. Zároveň se však nejedná pouze o jednu možnost, ale o neustálé rozšiřování a nastavování či přenastavování forem spolupráce či politik slaďování u zaměstnavatelů.

Přinášíme čtenářské tipy pro děti i dospívající, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Radia Wave.

Dokážeme otevřeně mluvit o duševním zdraví v souvislosti s genderem? Jak ovlivňují genderové stereotypy téma duševního zdraví a onemocnění? Dokážeme si říci o pomoc? V následujícím článku reagujeme na případovou studii NKC Gender a věda, zveřejněnou v letošním roce.

Vanda Černohorská je postdoktorskou výzkumnicí Akademie věd ČR. Zaměřuje se mimo jiné na intersekcionální genderové nerovnosti, feministický institucionalismus a digitalizaci. V současné době pracuje na dvou projektech souvisejících s digitalizací.

Velmi odlišné zkušenosti. Na jedné straně celebrity, které si ve společenských časopisech pochvalují odpočinek za lockdownu, na druhé extrémní zatížení pracujících v klíčových zaměstnáních. Často šlo o profese typicky ženské.

Do letošní soutěže Firma roku: Rovné příležitosti se přihlásilo 21 firem a organizací (zaměstnavatelů) různého charakteru a velikosti. Zaměstnavatelé byli hodnoceni již tradičně dle celkového přístupu k rovnosti v rámci své organizace. Hlavním tématem letošního ročníku byla rovnost v oblasti digitalizace. Informace byly získávány od zaměstnavatelů a následně ověřovány mezi zaměstnanými. Díky tomu je možné ověřit, jestli jsou deklarované principy či opatření uplatňována v praxi. 

„Poslední dobou odcházejí samé velké ženy. Pavla Frýdlová patří mezi ně. Její život by vydal na celou knihu a její jméno by mezi osobnostmi jako je Soňa Červená, Petruška Šustrová nebo Dana Němcová rozhodně nemělo zapadnout.” Tak začíná můj vzpomínkový text na Pavlu, který vyšel pár dní po její smrti na A2larmu pod názvem Zemřela Pavla Frýdlová, dokumentaristka, která v Česku položila základy orální historie. V HBS jej následně přeložily*i do němčiny. Během vzpomínkového večírku v Knihovně Jiřiny Šiklové jsem oslovila současné i bývalé zaměstnance*kyně Gender Studies, kteří*které Pavlu znaly*i, aby posdílely*i společné chvíle a zážitky, a tak vznikla tato pestrá mozaika osobních vzpomínek.