Pražské fórum pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR uspořádalo v polovině června celodenní workshop pro odbornou i laickou veřejnost k jednomu z nejvážnějších případů porušování lidských práv v Evropě v novodobé historii: "Nucené sterilizace romských žen v českém (československém) a evropském kontextu: minulost a současnost".

V lesích na území po celé České republice pracují stovky revírníků a pro někoho možná překvapivě jsou mezi nimi i ženy. O tom, co toto povolání obnáší, jaká mohou být specifika práce revírnic v této profesi s tradičně vysokou převahou mužů i o sexismu v lesnictví, je následující rozhovor s revírnicí Marií (26 let).

Když jsme se na redakční schůzce k tomuto číslu Zpravodaje shodli na tom, že jeho tématem bude vztah genderu ke krajině, půdě, či městu, asociovalo mi to jednu z feministických teorií výkladu patriarchátu. Tato teorie vychází z přirovnání vztahu ženy a muže k hierarchickému vztahu přírody a kultury, přičemž ženy jsou asociovány s přírodou. Zároveň jsem si uvědomila, že není zásadní hledat argumenty potvrzující nebo vyvracející takovou teorii, ale spíše je zajímavé zaměřit se na to kdo a v jakém kontextu ji používá.

Nedávno jsem znovu, a s gustem, sledoval český seriál Sňatky z rozumu, kde v jednom z dílů soudní rada Vácha říká na adresu svých dvou neprovdaných dcer, které oslovuje pejorativně „přeslice“, toto: „Je na světě něco zbytečnějšího než stará panna? I tahle rozvrzaná židle je k něčemu dobrá, člověk si na ni sedne a odpočine si. Ale k čemu je stará panna? Holka, která není nikomu dost dobrá na to, aby si z ní udělal kuchařku, pradlenu a aby mu zahřívala postel.“ (Dobře) se vdát, postavit se na vlastní nohy (skrze muže), starat se o domácnost a porodit svému choti děti – ideálně syny – a skrze ně zajistit i vlastní zabezpečení v nemoci či stáří. Takový byl zájem většiny rodičů.

Ženy s hendikepem jsou v Gruzii často odsunuty na okraj společnosti. Nevědí o svých právech a leckdy je jim znemožněno pracovat. Česká pobočka mezinárodní organizace CARE, zaměřující se na boj s chudobou, podporuje jejich vzdělávání a zaměstnávání. CARE usiluje o to, aby ženy se zdravotním postižením měly v Gruzii stejné šance a příležitosti jako muži. Pro ženy se zdravotním postižením v regionech Samtredia, Abasha a Senaki v Gruzii zajišťuje lepší přístup k zaměstnání a vlastní výdělečné aktivitě.

Obě představované knihy se tentokrát týkají urbanismu a prostředí města. První z nich je odbornou publikací, která na základě výzkumné činnosti přináší zprávu o souvislostech genderu a urbanismu. Druhá kniha pak nabízí způsoby, jak stavět a přizpůsobovat města tak, aby poskytovala rovné možnosti využití pro všechny bez ohledu na pohlaví nebo jiné faktory.

V této rubrice zpravodaje vám představujeme, s jakými případy se v právní poradně Gender Studies nejčastěji setkáváme. Vybrali jsme témata, která se mezi jednotlivými dotazy objevují opakovaně. Příkladové dotazy doprovází i přehledně zpracované odpovědi. Následující dotaz se týká čerpání mateřské a rodičovské dovolené.

V porovnaní s chlapcami, dievčatá vo veku 9 - 12 rokov vo verejnom priestore netrávia veľa času. Zatiaľ čo si na ihriskách vybavíte chlapčenské skupinky hrajúce sa futbal, dievčatá skutočne absentujú. Niektorí vysvetľujú, že dievčatá v tomto veku sa radšej rozprávajú a čas trávia vnútri. Necítite však, že by toto bolo úplne dostačujúce vysvetlenie.

Americká studie poukazuje na skutečnost, že již šestileté děti mohou být ovlivněny stereotypy tak, že například věří, že vynikající výsledky nebo nadání jsou častější u mužů. Dívky už ve věku šesti let věří, že schopnost vyniknout je mužským atributem, jak ukázal citovaný výzkum genderových stereotypů. Americká studie také zjistila, že na rozdíl od chlapců dívky nevěří, že dosažení dobrých výsledků ve škole souvisí s vrozenými schopnostmi.

Židovské kibucy v Palestině a posléze Izraeli jako zemědělské komunity vznikly přibližně před sto lety. Jejich hlavním cílem bylo spojit skupinové síly v chudobě a nepříznivém prostředí na začátku jejich existence, protože skupina lépe zvládla těžkosti, než kdyby hospodařil jednotlivec nebo jedna rodina. Kibuc jako pojem je známý pro své kolektivní vlastnictví, kde jsou zajištěny základní potřeby jeho členů a členek (strava, bydlení, oblečení aj.), sociální zázemí a komunitní život.