Do tohoto čísla zpravodaje jsme vybrali nejnovější knihu zabývající problematikou nerovného odměňování žen a mužů u nás. Kniha přináší výsledky studií a popis aktuálního tuzemského stavu. Druhá publikace prezentuje postavení žen v českých firmách a to především z hlediska využití jejich plného potenciálu. Segregace, která se s nedostatečným využitím potenciálu žen na trhu práce pojí, je totiž často uváděna v přímé souvislosti s růstem gender pay gap.

Příběhem, kterého jsem se jako dítě vždy před spaním dožadovala, byl O princezně Chytrolínce (Princess Smartypants (2005) autorky Babette Cole), obrázková kniha o princezně, která se nechtěla vdávat. Dobrodružství ji zajímala víc než kluky a nakonec proměnila prince, kterého jí rodiče vnucují, v ropuchu. Příběh, který tradiční pohádky o princeznáchstaví na hlavu. Děj je inspirován vzorem Paper Bag Princess (1980) autora Roberta Munsche, v němž princezna zachraňuje svého prince před drakem s pomocí svého důvtipu a později, když si princ neváží své záchrany, jej opustí. Příběhy s obrácenými genderovými rolemi a nestereotypními postavami se to v nedávné historii v dětských knihách jen hemží, nicméně analýza genderového uspořádání v dětských knihách ukazuje v posledních letech stoupající trend návratu ke starému řádu.

V březnu letošního roku představila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová výroční zprávu za rok 2018.Poslanecké sněmovně navrhuje celkem deset změn v právních předpisech. Mezi nimi figuruje i doporučení ke mzdové a platové transparenci v odměňování (nejen) žen a mužů. Proč ombudsmanka toto doporučení předložila a jaké jsou dosavadní reakce významných institucionálních aktérů, se pokusím shrnout na následujících řádcích.

Brzy ráno nasedáme do speciálně vypraveného autobusu z Černého Mostu směr Mladá Boleslav, abychom se zúčastnily mezinárodního dne dívek v ICT ve Škodě Auto. Přivítány jsme koblížkami s nutelou, koláči a ovocnými džusy, a to se den hned lépe začíná. Letošním mottem dne dívek ve škodovce je dotknout se všemi pěti smysly vývoje vozu. Ve vzduchu to šumí nadšením. A je na co se těšit.

Jak lze charakterizovat nerovné odměňování v soukromém sektoru z genderového hlediska? Jakou mzdu dostávají muži a jakou ženy? Jak si zde muži a ženy vyjednávají mzdu či její zvýšení? Co je může v kariérním růstu zvýhodnit nebo naopak limitovat? Tyto a další otázky jsme si pokládaly v kvalitativní studii zaměřené na vyjednávání mezd v soukromém sektoru, která byla součástí širšího výzkumu o nerovném odměňování žena mužů v různých oblastech trhu práce v ČR.

Gender Studies ve spolupráci s organizací Step by Step ČR pořádají konferenci s názvem Metody kolegiální podpory. Představíme nově vytvořenou metodickou příručkou, která vyučujícím nabízí prostředky, jak individuálně přistupovat k dětem na prvním stupni ZŠ, jak lépe odhalovat společenské předsudky při posuzování schopností a dovedností dětí a jak se navzájem s kolegy a kolegyněmi podporovat. Součástí konference jsou i praktické workshopy.

K tiskové zprávě, ve které jsme informovali o dokončení 22 genderových auditů v roce 2018, jsme vydali také infografiku, kterou si můžete prohlédnout zde.

Když jsme před časem v Gender Studies kolektivně zvažovali námět dalšího vydání tohoto Zpravodaje, byl jsem z těch, kteří byli pro téma zdravotnictví. Doufám, že jsem tím „vyšší síly“ nepřiměl k tomu, aby mi daly brzy zakusit strasti nemocniční hospitalizace v míře převažující moji dosavadní životní zkušenost. Při svém neplánovaném nástupu jsem ani v nejmenším neuvažoval o tom, že bych tuto skutečnost mohl využít k nějaké sondě do genderových vztahů ve zdravotnictví, ale po několika dnech jsem začal tyto problémy jasně vnímat. Nešlo je nevidět. Vzal jsem tedy tužku do ruky a dělal si stručné poznámky o tom, co jsem kolem sebe pozoroval a co mě z toho pohledu zaujalo či jakkoli vytrhlo z netečného ležení na lůžku. Nejedná se o žádnou hloubkovou etnografickou studii, jen jakousi sumarizaci toho, co jsem během oněch téměř dvou týdnů viděl, slyšel a zažil v jedné z pražských fakultních nemocnic, jmenovitě na jejích dvou odděleních.

Ať si to připouštíme nebo ne, porodnictví je zřejmě posledním zdravotním oborem, kde přetrvává silný patriarchální kontext. A to ve dvou téměř nezávislých směrech: ve směru lékař (platí ale i pro systémem vyškolenou lékařku) – porodní asistentka a ve směru lékař/ka – příjemkyně péče.

Ošetřovatelství, tedy vědní a praktický obor, v jehož rámci dnes pracují všeobecné sestry, je moderní společností stále vnímáno jako typicky feminizovaná profese, pro kterou jsou jasně vymezené podřízené vztahy sester – žen k mužům lékařům, kteří jim prostřednictvím svých ordinací jasně vymezují, co mohou a co nemohou ve vztahu k pacientům dělat. Podle Garmanikové (1978, in Marková, Vaňková, 2010) teoretici a teoretičky ošetřovatelských oborů vycházejí z předpokladu, že lidské chování je určováno především biologickými faktory, kterými je také vysvětlitelné. Domnívají se tedy, že pro ženy je zcela přirozené pečovat o druhé, a tudíž že se toho spontánně ujmou, jak ovšem autorka dále upozorňuje, biologická podstata profese nemá nic společného s tím, že nerovné vztahy mezi sestrami a lékaři nejsou dány biologickou, ale patriarchální podstatou.