Od června 2020 je opět v provozu bezplatná právní poradna Gender Studies, o.p.s..

S čím se na nás opravdu nejčastěji obracíte? 

Školy jsou uzavřené. Děti jsou opět doma, výuka probíhá distančně. Vedeme debaty o tom, kolik hodin denně online je pro děti zvládnutelné, diskutujeme, nakolik rozdílné podmínky dětí v rodině rozevírají nůžky, jak daleko jsme od ideálu rovnosti šancí a podmínek ke vzdělávání. Tato doba si žádá něco roztomilého.

Přinášíme čtenářské tipy pro děti i teenagery a teenagerky, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Radia Wave.

Celoživotní vzdělávání bývá často skloňovanou výzvou. Přesto vzdělávání dospělých, andragogika, nepatří mezi to hlavní, co se nám s tématem učení pojí. Ale i naše zkušenosti z Gender Studies ukazují, že vzdělávat se – zvláště v oblasti genderové rovnosti – je nezbytné v každém věku.

Nina Fárová se jako socioložka a postdoktorandka v NKC – gender a věda na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR podílí na několika výzkumných projektech zaměřených na vědu a výzkum. Absolvovala doktorské studium antropologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Je členkou Pracovní skupiny muži a rovnost žen a mužů (ÚV ČR), členkou Genderové expertní komory ČR a hodnotitelkou Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. V rozhovoru jsme se zaměřili na téma maskulinity a mužů ve vzdělávání, kterému se věnuje ve svém výzkumu.

S jakousi „předběžnou opatrností“ se začíná v kontextu českého vysokého školství hovořit o tématu (sexuálního) obtěžování. Nikoliv snad v kruzích výzkumných či aktivistických, tam je to téma již dlouho, ale postupně i na konkrétních školách, na úrovni jejich vedení a snad i konkrétních pracovišť. Otázka, která však zatím stojí tak trochu opodál, jsou konsensuální osobní vztahy mezi vyučujícími a studujícími. Ať jde o vazby partnerské, milenecké či "pouhý" flirt, jedná se o témata, jež stojí z pohledu profesní etiky na velmi ostré hraně.

Nové webové stránky projektu Československo v paměti žen

Hip hop byl a je doménou mužů, maskulinní hodnoty a normy nastavují pravidla genderových vztahů a určují kdo a za jakých okolností, může být označen za „pravého“ hiphopera. Maskulinita v hip hopu je založena na tradičních hodnotách spojených s mocí, sílou, agresivitou, soutěživostí a dominancí (nad ženami a jinými, slabšími muži).

„Kdy jste si poprvé uvědomil*a, že na genderu v hudbě záleží? Máte nějaké negativní nebo pozitivní zkušenosti ve své kariéře? Jak vnímáte v tomto ohledu současnou situaci hudebního světa v ČR? Jaké kroky by se daly pro případné zlepšení podniknout?”

Extrémnímu metalu dominují muži a ostatní osoby jsou na okraji. Ty však musí pravidelně bojovat s různými způsoby “vymazání” z těchto scén. Proto je důležité explicitně tematizovat rasismus, homofobii, transfobii, misogynii a sexismus, který se v těchto subkulturách často vyskytuje.