M'Badjala Diaby je mladá česká autorka zabývající se především psaním poezie. Věnuje se slam poetry s tématem rasismu, s níž vystupuje jak naživo, tak na svém instagramu. V březnu 2021 vydala svou první básnickou sbírku Na hraně, která se věnuje tématu hraniční poruchy osobnosti. Mimo knižní tvorbu píše texty i na svou stránku www.spojovnik.com. Své pole působnosti postupně rozšiřuje i do offline světa ve formě přednášek. Ve volném čase se věnuje modelingu u New Aliens Agency.

Ve třetím díle Ze světa múz jsme pro vás vybrali dvě básně ze sbírky Na hraně.

Přinášíme čtenářské tipy pro děti i dospívající, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Radia Wave.

V souvislosti s tématem „feministická solidarita“ přinášíme výběr tří zajímavých knih, které spojuje prvek intersekcionality a prolínání osobního a veřejného v sociálních a dalších hnutích.

Gabriela Soukalová to nedávno schytala na sociálních sítích, když sdílela video z cesty autem, kde s partnerem vtipkovali o situaci se řvoucím miminkem, které právě vezli. Byla za matku-hyenu, která místo aby udělala vše pro pohodu svého dítěte, se radši baví na jeho úkor. Lidé měli jasno. Marně se ex post bránila a vyjmenovávala, kolikrát před nahráním videa zastavovali, kojila, nosila, vše neúspěšně. Matky sehrávají v podobných situacích marný boj často. Proč vlastně? A jak se nejlépe osvobodit?

V druhém dílu rubriky Ze světa múz vám představujeme báseň bohemistky, překladatelky a básnířky Zofie Bałdyga s názvem Všední den, která reaguje na aktuální situaci na polsko-běloruských hranicích.

Zofia Bałdyga vydala již čtyři básnické sbírky: Passe-partout (2006), Współgłoski (2010), Kto kupi tak małe kraje (2017) a nejnověji také Klimat kontynentalny (2021). Vystudovala jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě. Překládá současnou českou a slovenskou poezii do polštiny, soustředí se především na tvorbu mladší a střední generace. V roce 2020 jí vyšla autorská antologie českých básnířek Sąsiadki (Sousedky). 

Působí také jako lektorka polštiny a překladatelka užitkových textů. Žije v Praze.

Gender Studies, o.p.s. letos slaví 30 let svého fungování. V kontextu tohoto čísla zpravodaje jsme chtěli využít této příležitosti a zreflektovat, jak se nám ty dlouhé roky daří spolupracovat s dalšími organizacemi, se kterými sdílíme působení na poli genderové rovnosti. Zajímají nás nejen pozitiva, ale i otázky toho, do jaké míry si konkurujeme, či jaké další výzvy různorodost ženských a genderových organizací pracujících na omezeném prostoru přináší.   

Jana Smiggels Kavková vystudovala politologii v nizozemském Leidenu. Pracovala jako ředitelka Fóra 50 %, předsedkyně České ženské lobby, v Radě vlády pro rovnost žen a mužů a také jako předsedkyně Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích. Od září 2018 pracuje jako advokační expertka v RUBIKON Centru, je předsedkyní Asociace organizací v oblasti vězeňství a prosazuje systémové změny v trestní justici a vězeňství. Spolu s manželem a synem žije v Praze.

gtgsgs

Chronosolidarita je pojem, který v současnosti razí – patrně spíše neformálně – britský sociolog Mark Carrigan, v tuzemském prostředí pak rovněž sociolog Filip Vostal. I nám poslouží jako jakýsi odrazový můstek či rétorická figura pro další úvahy o času v kontextu genderu a solidarity.