Ve vědě mohou genderové proměnné znamenat rozdíl mezi životem a smrtí, říká Londa Schiebinger profesorka historie vědy ze Stanfordské univerzity a ředitelka projektu Genderové inovace v oblasti vědy, zdravotnictví a medicíny, inženýrství a životního prostředí (Gender Innovations in Science, Health & Medicine, Engineering, and Environment Project). Schiebinger poukazuje na to, že zatímco se v podnikání a v průmyslu vnímání "genderových proměnných" omezuje na podporu kreativity, ve vědě mohou hrát fatální roli.

Program festivalu Jeden Svět v Uherském Hradišti nabídl divákům a divačkám výběr současných dokumentárních filmů zachycující situaci v České republice i v zahraničí. Projekce filmového festivalu Jeden svět jsou tradičně doprovázeny debatami s odborníky a odbornicemi na danou problematiku. Výjimkou nebylo ani promítání filmu Teorie rovnosti, který byl v Uherském Hradišti uveden 21. března.

Ve čtvrtek 26. dubna 2018 se uskuteční další ročník Girls Day. Jedná se o interaktivní den otevřených dveří určený pro všechny dívky ze středních škol, které chtějí nakouknout do firem a třeba i načerpat inspiraci pro svoji budoucí studijní či pracovní kariéru. Girls Day se koná po celém světě, v ČR se tentokrát uskuteční v Praze, Brně, Plzni a Mladé Boleslavi.

Red Hat je mezinárodním poskytovatelem open source softwarových řešení se zaměřením na vysoce spolehlivé a výkonné cloudové, virtualizační, úložné, linuxové a middlewarové technologie. Brněnská pobočka je největším vývojovým centrem společnosti Red Hat na světě.

Rozhovor s Mariusem Râkilem a Barborou Jakobsen o zkušenostech s terapií pro muže, kteří se dopouštějí násilí na partnerce. Marius Råkil je klinický psycholog, ředitel Alternativ til Vold (Alternativa násilí, ATV) a jeden z předních světových odborníků na násilí v blízkých vztazích. S tématem násilí pracuje třicet let. Provádí školení a supervize v Norsku a zahraničí. Klinická psycholožka Barbora Jakobsen vystudovala psychologii na katedře psychologie FF UP v ČR a od roku 2008 působí profesně v Norsku. Specializuje na násilí v blízkých vztazích, působí jako psychoterapeutka, provádí školení a supervize.

Totální instituce vězení je institucí zdánlivě neproniknutelnou zvenčí. Na první dojem by se mohlo zdát, že v instituci, kde je přítomno pouze jedno biologické pohlaví, se genderové stereotypy do jejího chodu nepromítají. Gender je ale v instituci již před-přítomen, je součástí ideologií, postupů a rozložení moci v chodu instituce (Acker, 1992). Gender nás socializuje, ve světě se k němu neustále odkazujeme, je to organizující princip.

Na Fakultě informatiky MUNI máme spoustu skvělých inspirativních žen. A tak jsme si řekli, že si je nebudeme nechávat jen pro sebe. Přizvaly jsme i ženy, které po studiu na FI zazářily ve vlnách IT businessu. A tak se zrodil Girls Day na FI MUNI – speciální den pro holky.

Právo a jeho aplikace jsou v každé společnosti formou sociální kontroly, která má i genderový rozměr. V zásadě se dá říci, že trestní právo v dané společnosti odráží vidění a chápání toho, co je jak veliký prohřešek vůči řádu, je stanovováno a posuzováno z pozice těch, kdo drží v rukou moc k vytváření legislativy a v soudnictví, což jsou v prostředí ČR stále ještě většinou muži. Občanskoprávní kauzy a jejich pojetí zase více odráží jejich životní zkušenost. Ve všech oblastech pojetí i aplikaci práva stále silně ovlivňují stereotypní představy o rolích žen a mužů.

V minulém roce zvířila vody, zejména ty feministické, bohužel pravděpodobně daleko méně již kriminologické, kauza týkající se nového vydání učebnice Kriminologie, určené studujícím policejních a právnických škol. Podstatou sporu byla část knihy věnovaná mravnostní kriminalitě, která v kapitole s názvem „Sexuální násilí“ v kontextu podílu oběti na vině poukazovala na to, že ženy jako oběti svou „koketností, vtíravostí, vyzývavostí a obnažováním těla vyprovokují v muži, často i záměrně, touhu po sexu a jeho sexuální obrazotvornost. Bezprostřední příčinou znásilnění nebo obecněji sexuálního násilí je pak nezvládnutí sexuálního pudu mužem.“ Více než o čemkoli jiném to vypovídá o neznalosti či podceňování feministického/genderového rozměru kriminologie jako oboru.

První představovaná publikace se věnuje otázkám pobytu žen ve vězení. Kateřina Nedbálková v této své knize Spoutaná Rozkoš podrobně zkoumá genderovanost vězení jako instituce a také genderovanost vězeňských subkultur. Druhou knihou, kterou jsme tentokrát z Knihovny Gender Studies vybrali, je společná publikace kolektivu autorů a autorek, kteří průřezově představují dílo profesorky Gerlindy Šmausové, českoněmecké kriminoložky a teoretičky genderu.